Opět alkohol v krvi
Ráno jsem se probudil až v Rostocku, když hlásili snídani. Ještě jsem se stačil osprchovat a po jídle zazněl gong. Cestu po Německu jsem již trochu znal a v pohodě jsem jel první čtyřku (čtyři a půl hodiny). Dojel jsem skoro k Lipsku a po pauze pokračoval na cestě domů. Sotva jsem však vyjel, měli němečtí policisté na dalším parkovišti velkou kontrolu. Sjel jsem na odstavnou plochu a podle pokynu příslušníka jsem zastavil. Došel ke mně a požádal o doklady, digitální kartu, o doklady k nákladu a podnikovou licenci. Všechny dokumenty jsem měl v pořádku a po menší technické kontrole mi oznámil, že je auto také jízdy způsobilé. Ještě pro jistotu přinesl testr na alkohol a požádal mě o fouknutí. Po splnění tohoto úkonu jsem čekal na předání dokladů a chystal jsem se odjet. Policista mi však ukázal displej, na němž se objevila hodnota 0,25 promile. Nechápal jsem to. Vím stoprocentně, že jsem žádný alkohol nepil a zase jsem měl s krví problém. Snažil jsem se mu vysvětlit, že jsem abstinent a že vím jistě, že jsem žádný alkohol nepil. Nehodlal se však se mnou o tom bavit a požádal mě, ať si vezmu nejnutnější věci, zamknu vůz a nastoupím k němu do auta. Teď jsem se opravdu cítil jako pod vlivem alkoholu. V hlavě se mi honily myšlenky, co se stane dál a hned jsem zavolal Topinkovi. Jeho reakci vám snad ani nebudu popisovat, ale když to řeknu hodně kulantně, rád nebyl. Policisté mě odvezli na služebnu a zavřeli do malé místnosti. Seděl jsem na kraji postele a přemýšlel, proč se mi v krvi neustále objevuje alkohol. Žádný rozumný důvod jsem však nenašel. Natáhl jsem se a uvažoval. Jak jsi to skončil Mikuláši? Ptal jsem se sám sebe a pak jsem si okamžitě odpověděl. No co, mám, co jsem chtěl. Kdybych seděl doma na zadku a pracoval v kanceláři, nestane se mi to. Ihned po této myšlence jsem se začal smát. Je sice pravda, že by se mi to nestalo, ale nikdy bych neviděl Itálii, Francii, Anglii, Skotsko, Švédsko, Lucembursko, Německo, Rakousko, Mont Blanc, nejel bych vlakem Alpami, nejel bych trajektem… Tolik věcí mě napadlo, že jsem měl stejný pocit, jako tenkrát u laboratoře v Čechách, kdy jsem zakřičel, že chci být zločincem. Hned na to jsem přehodnotil své myšlení a řekl si: Vlastně já neskončil, jen jinak začínám. To pomyšlení mě natolik posílilo, že jsem spokojeně usnul.
Nápad – ★★★★☆
Námět spojující osobní tragédii, objevování svobody za volantem kamionu a vzácnou lékařskou anomálii je velmi originální a nosný. Příběh má silný lidský rozměr a epizodické vyprávění z cest Evropou dodává textu skvělou dynamiku a uvěřitelnost. Některé dějové zvraty, zejména v závěru, působí už trochu překombinovaně, ale celkový koncept hledání nového smyslu života je podán velmi sympaticky a originálně.
Atmosféra – ★★★★☆
Autorovi se podařilo na výbornou zachytit specifickou atmosféru kamioňáckého života, včetně svérázného kamarádství, samoty i absurdních situací na hranicích. Emoční křivka hlavního hrdiny je uvěřitelná; scény hlubokého smutku i nově nalezeného štěstí dokážou čtenáře strhnout a vyvolat upřímnou empatii. Rychlé střídání tragických a komických momentů sice občas mírně narušuje plynulost prožívání, ale celkově text dýchá nesmírnou laskavostí a lidskostí.
Provedení – ★★★☆☆
Text je neuvěřitelně čtivý, má přirozený spád a autorův vypravěčský talent čtenáře snadno provede celým rozsáhlým příběhem. Stylistika by si však zasloužila pečlivější redakční úpravu, zejména co se týče plynulosti dialogů a občasného nadužívání vysvětlujících pasáží. V textu se objevují pravopisné a interpunkční chyby, které by vyřešila korektura, ale z hlediska obsahu a tempa jde o velmi slušně odvedenou práci.
Celkové hodnocení:
Román představuje velmi příjemné a čtivé překvapení, které v sobě mísí prvky road movie, rodinného dramatu a romantiky. Autor dokázal zúročit své zkušenosti z cest a přetavit je do poutavého příběhu o muži, který se po ztrátě všeho učí znovu žít a milovat. Přestože by dílu prospěl zásah dramaturga k uhlazení některých překotných dějových zvratů v poslední třetině, jedná se o velmi motivující a srdceryvné dílo. Pokračujte ve psaní, máte nesporný talent vyprávět příběhy, které chytnou za srdce!