„To vam ale děcka pravim, chvile ež se troche spamatuju.“ Dodala a nám bylo jasné, že ta doba bude asi delší, než předpokládá.
Po obědě si babi začala balit a já s Květou jsme seděli na lavičce před domem. Dal jsem jí přečíst její esemesku a poprosil ji, aby příště napsala, o co jde, neboť jsem z této pochopil, že ode mě odchází natrvalo. Omlouvala se pusinkami a já jsem konečně pochopil, proč se lidem líbí usmiřování. Ani ne za pět minut přišla paní odvedle a zkoumavě se vyptávala, co že tady děláme a jak je Anastázii. Tak se jmenuje babi Květy. Také mi řekla, že příště mám jet od náměstí a ne po poli. Květa nevěděla, o čem je řeč, ale mně bylo jasné, že tamtamy fungují. Vtom Anastázie vyšla na zápraží a pozvala sousedku dál, aby jí dala nějaké jídlo, co by se tu zkazilo a vysvětlila jí, kam jede a co jí má zalévat a kde budou klíče.
Domů jsme dorazili dost pozdě. Babi celou cestu nadávala, že se nechala přemluvit a chtěla každou chvíli zastavit. Asi třikrát žádala, abychom obrátili, že chce domů, ale Květa jí vždy trpělivě přesvědčovala, že ať to vydrží, že už to není daleko. Jediný, kdo celou cestu mlčel, byla kupodivu Květuška. Buď spala, nebo si hrála s Čerticí. Po zaparkování jsme babi pomohli z auta a ona se na můj dům podívala s očekáváním a po pokřižování sama sobě pošeptala. „Něch staveni to ma enem ščastne dni. Amen.“
Zahrada i dům se babi zamlouvaly. Byla však z cesty nesmírně unavená, že okamžitě po usednutí do křesla usnula. Květa připravila koupel pro Květušku a šla uvařit večeři. Sedl jsem si na okraj vany a díval se, jak si Květuška hraje s mýdlovými bublinami. Přinesl jsem brčko a ukázal jí, jak se dá s bublinami kouzlit. Byli bychom si hráli dlouho, kdyby se z kuchyně neozvalo: „Mikuláši, připrav prosím tě stůl k večeři.“ V tu chvíli se mi do očí vlily slzy. Přesně to mi kdysi říkávala maminka. Šel jsem do kuchyně a vysvětlil Květě, proč mám vlhké oči. „Vždycky jsem na to zavolání odpověděl: Ano maminko a utíkal jsem co nejrychleji, abych to stihnul, než dorazí tatínek.“ Připravil potřebné věci na stůl a šel do koupelny vyndat z vany umytou princeznu. Babi se také již probudila a mohli jsme všichni zasednout ke stolu. Nevím, kdy jsem naposled u tohoto stolu viděl tolik lidí, ale zdálo se mi, že to snad bylo někdy před deseti lety, když k nám přijeli známí rodičů. Babi se před jídlem pokřižovala a pochválila Ježíše Krista, za dary které nám seslal. Po večeři, než jsem babi připravil spaní, zeptal jsem se Květy, jestli bude spát na posteli s malou, nebo na válendě. Ještě dříve, než mi stačila Květa odpovědět, prohlásila babi. „Ja na dyvaně němožu spač, to budu spač v posteli s Květušku a vy ditě spač na vrch.“ Udělal jsem směrem ke Květě tázavý posunek a ona přikývla. Bylo rozhodnuto. Babi byla bezvadná. Než jsem se odebral do koupelny, přišla mi zpráva. Rano prijdte na sedmou hodinu. Topinka. Nevím, proč mi to psal, když jsme byli s Pavlem dohodnuti na půl osmou, ale asi to má v popisu práce. Dal jsem si sprchu a Květa se naložila do vody po princezně. Ještě jsem nakoukl do ložnice, kde babi vyprávěla Květušce pohádku. Popřál jsem jim dobrou noc a vyběhl nahoru, kde jsem rychle odestlal. Za chvíli přišla Květa v županu, který nezakrýval úplně všechny její přednosti a já mačkal deku, aby se mi nezvedala v místech, kde je to neslušné. Květa to zpozorovala a rychle zhasla. Ve tmě jsem zahlédl její stín, kterak se blíží, ne k mé hlavě a mým ústům, ale z druhé strany od nohou. První milování s novým partnerem bývá nejkrásnější, ne z důvodu, že jste absolutně uspokojeni, ale proto, že je to nové. Při druhém milování však přibližně víme, co očekávat a co očekává partner. Na co se těšíme, a o to je vrchol silnější a delší. Dnes byl.
Hlasité předčítání
Josefe, paráda. Jak my říkáme …špica,špica,špica,… bezva věc. Všechno. Moc krásně se to čte. Pořád si říkám, zbytek zejtra… ale vono hovňo. Vzal jsem to jedním vrzem…a jsem tomu rád.