Frikulín
V sobotu ráno jsem si přivstal, protože jsem mohl jet již jen pár hodin. Dojel jsem k Perpignanu a našel malé odstavné parkoviště s vyhlídkou na moře. Teprve tady jsem pochopil, proč se této oblasti říká Azurové pobřeží. Slunce začínalo pálit a moře mělo barvu sytě modrou. Stál jsem od pláže necelý kilometr. Hned jsem šel vyzkoušet, jaká je voda. Po dvaceti minutách se mi podařilo najít místo, kudy se dalo vstoupit do moře. Okamžitě jsem se svlékl a namočil se. Byla teplá, jako kafe. Vydržel jsem tam do oběda. Když jsem přišel hladový k autu, zjistil jsem, že na parkovišti přibylo jedno české vozidlo. Jeho řidič právě vařil a pozval mě na oběd.
Možná se podivíte, že je to v mém vyprávění časté, ale zjistil jsem, že mnozí, kteří vařit umí, jsou vděčni za kolegy, kteří stejně jako já se o vaření dozvěděli, až když začali mít hlad, a tito kuchtíci jim rádi nabídnou své výtvory, jen aby je někdo za jejich kulinářské umění, pochválil. Ono se prý špatně vaří pro jednoho. Během půlhodiny jsem bez námahy poobědval řízek s bramborem a já jen nakrájel rajčata z mých zásob, abych alespoň trochu přispěl. Oběd byl vynikající, ale to byla jedna z mála světlých chvil celého víkendu. Při této práci si kolegy nemůžeme vybírat a člověk, který se objeví, je jaksi přidělený Pánem Bohem. Frikulín byl jedním z nich. Jmenoval se Filip, ale já mu říkal Frikulín. V jeho řeči byla spousta amerikanismů, o kterých si myslel, že se jejich používáním stane zajímavější. Vše bylo free, cool a in. Takže to byl pro mě Fri-kul-ín. Už po třech hodinách se stal nesnesitelný. Jeho výřečnost, sebechvála, sebejistota a neomylnost mě otravovala. Snad jen jednu informaci jsem od něj přijal s vděčností.
Prozradil mi, že se dá na rádiu naladit české vysílání po celé Evropě. Je to sice nekvalitní příjem, ale když se setmí a vlny se trochu uklidní, mohu skoro každý večer slyšet zprávy. Usoudil jsem, že i když jsou kolegové na cestách mnohdy otravní, rozhovory s nimi jsou veskrze užitečné. K večeru jsem se zavřel do kabiny, a i když bylo těžké horko a dusno, dělal jsem, že spím.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Základní myšlenka o konzervativním úředníkovi, který od základu změní svůj život a stane se kamioňákem, je skvělá a nabízí ohromný prostor pro zajímavé vyprávění. Zápletka se vzácnou anomálií, která způsobuje falešně pozitivní testy na alkohol, je velmi originální a výborně posouvá děj kupředu. Příběh se však v osobní rovině občas zbytečně opírá o extrémní a těžko uvěřitelné náhody (náhlá tragická úmrtí, utajené těhotenství), což trochu ubírá na jinak velmi autentické a civilní atmosféře z cest.
Atmosféra – ★★★☆☆
Autorovi se naprosto skvěle daří zachytit syrovou, ale i lehce romantickou atmosféru života řidiče kamionu, díky čemuž čtenář doslova cítí ubíhající kilometry. Popisy evropských krajin a vztahů mezi řidiči jsou živé, uvěřitelné a dokážou skvěle vtáhnout do děje. Text však trochu pokulhává v emocionální rovině osobních tragédií; náhlá ztráta rodiny je zpracována příliš překotně a nedává čtenáři dostatek prostoru prožít smutek, než se hrdina vrhne do dalšího vztahu.
Provedení – ★★★★☆
Text je neuvěřitelně čtivý, plyne naprosto přirozeně a udržuje si svižné tempo, které čtenáře nutí otáčet jednu stránku za druhou. Stylistické zpracování historek z cest je velmi silné, i když některé dialogy v romantických linkách působí občas trochu prkenně a strojeně. V textu se sice objevují občasné pravopisné chyby, překlepy a nedostatky v interpunkci, ale ty nijak zásadně nenarušují celkovou plynulost a výbornou srozumitelnost vyprávění.
Celkové hodnocení:
Dílo je překvapivě poutavé čtení, které úspěšně kombinuje cestopis s příběhem o hluboké osobní proměně. Autor má nezpochybnitelný vypravěčský talent a umí skvěle čerpat z reálných zkušeností, což dodává kamioňáckým pasážím úžasnou autenticitu. Pro posunutí textu na profesionálnější úroveň by prospělo v klíčových emocionálních momentech zpomalit a dát postavám větší psychologickou hloubku, místo překotného vršení dramatických zvratů. Určitě v psaní pokračujte, máte totiž přirozený dar udržet čtenářovu pozornost!