Pohádka pro Mikulášskou nadílku
Hrají: Mikuláš, čert, anděl, Andulka,
Mikuláš přichází na scénu v jednoduchém oděvu, který odpovídá oblečení v době 300 let po Kristu.
Mikuláš Dobrý večer. Jsem svatý Mikuláš z Myry. Je mi asi tak 1740 let. Chodím každý rok pátého prosince s andělem a čertem po světě, abych rozdával radost, lásku a porozumění. A hodným dětem samozřejmě také dárky. Vezme si plášť, ze kterého mu vypadne kapesník. Přichází Čert, na zádech nese nůši.
Čert Budliky budliky, dobrý den. Tady ti vypadl kapesníček. Sehne se pro něj a nůše se mu převalí přes hlavu. Čert upadne, začne zmatkovat a sbírá to, co se z nůše vysypalo. Zůstává v dalším rozhovoru sedět na zemi.
Mikuláš Pane bože! Co mi to sem ten Lucifer poslal?
Čert Odpusť, ale já na zemi ještě nikdy nebyl a jsem hrozně nervózní. Kromě toho mám hrozný hlad.
Mikuláš Proč ses nenajedl v pekle?
Čert Řekli mi, že tady na mě čeká guláš.
Mikuláš Neříkali náhodou Mikuláš?
Čert Mě je to jedno, já jím všechno.
Mikuláš Jenže Mikuláš jsem já a na tebe tady čekám taky já.
Čert Co budu jíst?
Mikuláš Co máš v té nůši?
Čert Uhlí a brambory.
Mikuláš Tak si uvař brambory.
Čert Já? Já mám vařit? To já přece nemůžu!
Mikuláš Tak budeš mít hlad.
Čert Já a vařit?
Mikuláš Proč bys nemohl?
Čert Já to neumím. Kromě toho mám přísnou dietu.
Mikuláš Jak se vlastně jmenuješ? Čert zamumlá své jméno.
Mikuláš Nerozumím. Jak se jmenuješ?
Čert Stydlivě zamumlá. Jmenuju se Květoslav.
Mikuláš Květoslav. To je krásné jméno. Za to se nemusíš stydět.
Čert Krásné je, ale ne pro čerta. Čert vstává a znovu se mu nůše převrhne přes hlavu. Opět sbírá obsah nůše a vstane. Sebere i lentilky, které se trochu rozsypou. Čert je posbírá a nechá na židli, stole či někde volně.
Čert Například krucifix hergot aleluja apodobně.
Mikuláš Neklej, nebo tě Lucifer potrestá.
Čert Ale to my musíme. Podívej, guláši.
Mikuláš Mikuláši.
Čert Počkej, počkej. Mikuláš je přeci ten svatý.
Mikuláš No a to jsem já.
Čert Ty jsi svatý Mikuláš?
Mikuláš Jo. Nevypadám tak?
Čert Já nevím, ale v životě jsem nikoho svatého neviděl. Kde máš svatozář?
Mikuláš Tu nosím jen na schůzku s bohem.
Čert Sbohem. Odchází.
Mikuláš Kam jdeš Květoslave?
Čert Říkals sbohem, tak odcházím.
Mikuláš Ne sbohem, ale s pauza bohem. S bohem. S nejvyšším. S Pánem Bohem. Začne si znovu oblékat plášť. Květoslav přiskočí a chce mu pomoci. Zapomene, že má nůši a praští s ní Mikuláše. Ten upadne.
Mikuláš No to bude nadílka. Jestli budeš takto pokračovat, uděláš ze mě mrzáka a děti nebudou mít nadílku.
Čert Promiň. Stejně to nechápu. Vyndá z kapsy malou knížku. A tady v příručce je napsáno, že máš plášť, hůl a čepici s křížem.
Mikuláš Vždyť jsem se ještě nestačil obléci. Přišel jsi brzo.
Čert Tak já jdu.
Mikuláš Kam zase jdeš?
Čert Říkal jsi, že jsem přišel brzo, tak přijdu později.
Mikuláš Prosím tě, nikam už nechoď, kdybys přišel později, tak bys přišel pozdě.
Čert Aha. Abych se vrátil k tomu klení. My to máme od Lucifera nařízeno. Podívej. Listuje v knížce.
Nápad – ★★★★☆
Základní myšlenka je velmi hravá a skvěle se hodí pro dětské představení. Obrácení tradičních rolí, kdy je čert nervózní začátečník a anděl tak trochu nešika, přináší do klasické mikulášské besídky svěží a vtipný vítr. Zapojení kouzelných lentilek jako detektoru lži je výborný interaktivní prvek, který na jevišti zaručeně zafunguje.
Atmosféra – ★★★★☆
Text zprostředkovává velmi uvolněnou, veselou a lehce chaotickou náladu, která k podobným svátečním taškařicím zkrátka patří. Díky přímému oslovování publika a zapojení písniček se autorovi daří vytvořit interaktivní prostředí, jež děti snadno vtáhne do děje. Scénář má příjemný spád a z komických situací přímo čiší hravost, i když občasné dospělácké narážky mohou u nejmenších diváků trochu zapadnout.
Provedení – ★★★☆☆
Dialogy jsou svižné, přirozené a mají dobré komediální načasování, což je pro divadelní scénář to nejdůležitější. Text by však výrazně ožila a zpřehlednila lepší formální úprava, zejména oddělení scénických poznámek od samotných replik (například pomocí závorek a kurzívy), aby se v něm herci lépe orientovali. Objevují se zde také drobnější gramatické prohřešky a chybějící čárky, ale ty naštěstí nijak nebrání plynulému čtení a celkovému porozumění.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi sympatický a funkční scénář, který je jako stvořený pro amatérské divadelní soubory či školy. Autor prokázal smysl pro situační humor a dobře chápe, jak udržet pozornost dětského publika pomocí akce a interakce. S drobnými úpravami formátování a pečlivější korekturou z toho bude naprosto perfektní a vděčný text pro každou mikulášskou nadílku. Jen tak dál, psaní pro jeviště vám jde!