Celý moderní svět hlásá ústy prezidentů, premiérů a jiných vlivných politiků jednu velikou hloupost: „Budu se snažit o spojování národa.“ Proč je to hloupost? Každý rozumný přece ví, že se nedá spojit nespojitelné. Každý člověk má jinou mysl. Každý má jiný názor. Představa, že by se myšlenky milionů lidí spojily, je mylná a vede jen k tomu, aby ona spojená masa byla lépe ovladatelná. Takže kdo chce spojovat národ, chce vlastně jednodušší cestu k ovládání národa.
Představte si, že to spojování vezmeme od nejnižšího bodu a tím je spojení dvou lidí, čili manželství. Jestliže někdo bude tvrdit, že manželství je spojení myslí obou zúčastněných, bude pokládán za hlupáka. Spojení je totiž pouze formální. Vůbec nezáleží na tom, jestli mají oba manželé stejný názor. Taky to vlastně ani není možné a už vůbec ne důležité. Jde jen o vzájemnou toleranci. Ano. Tolerance vůči druhému je nejdůležitější součástí manželství.
Zamyslete se, kdo za dobu existence lidstva hlásal toleranci. Nikdy to nebyli politici. Byli to pouze kněží. Nejsem věřící, ale myslím, že toto je jedna z velikých chyb našeho národa a nejen našeho, že ze školství zmizely hodiny křesťanství.
Tolerance, odpuštění a víra je důležitější, než peníze, rádoby záchrana planety v jakékoliv podobě, jako je například grýndýl, či elektromobilita. Bohužel media se v tomto potatila a hlásají stejné hlouposti jako jejich tatínek politik, který je platí.
Takže jestliže uslyšíte, že někdo chce spojovat národ, myslete na to, že mu nejde o spojování.

Nápad – ★★★☆☆
Základní myšlenka textu je velmi nosná a dekonstrukce politického klišé o „spojování národa“ nabízí skvělý prostor k zamyšlení. Přirovnání k manželství a důraz na toleranci místo absolutní shody je originální a trefný. V druhé polovině se však text trochu tříští a zbytečně odbíhá k mnoha dalším tématům (školství, ekologie, média), což původní silný motiv mírně oslabuje.
Atmosféra – ★★★☆☆
Z textu je silně cítit vaše osobní zaujetí a upřímná frustrace z moderní politiky, což čtenáře snadno vtáhne do úvahy. Emoční apel funguje nejlépe v pasáži o mezilidských vztazích, kde text působí velmi lidsky a uvěřitelně. Konec naopak sklouzává spíše k naštvanému tónu, který může některé čtenáře zbytečně odradit, i když by s vámi v jádru souhlasili.
Provedení – ★★★★☆
Text je napsán velmi plynule, má svižné tempo a čte se prakticky jedním dechem. Stylistika je na dobré úrovni a umíte srozumitelně a úderně formulovat své argumenty. Objevují se drobné nedostatky, jako je chybějící diakritika u slova „média“ nebo fonetický přepis „grýndýl“, který text zbytečně sráží do neformální roviny, ale celkové výborné čtivosti to nijak zásadně neubližuje.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi zajímavou a provokativní úvahu, která dokazuje, že umíte kriticky myslet a nebojíte se jít proti proudu. Pokud v budoucnu udržíte pozornost u jednoho hlavního tématu a vyhnete se přílišnému odbíhání k dalším společenským problémům, budou vaše texty ještě údernější. Máte velký potenciál pro psaní fejetonů či esejí, určitě v psaní pokračujte!