Je velká naděje a naděje zůstává. Odchází poslední, jako když kapitán opouští svou loď. Ale jak, kdy a kde naděje vzniká? Vzniká před tím, než na ni pomyslíme, nebo až potom? Co to vlastně je? Je to náhodné slovo? Jedno z biliónu? Nebo jen pocit? Naděje je tu odjakživa. Každý tvor má naději na přežití, ovšem jen do té doby, než zemře. No ale naděje přece neumírá. Nebo snad ano? Umírá poslední, ale umírá. Tak jak tomu mám rozumět? Chci si dát schůzku s nadějí a trochu si s ní popovídat. Snad bude sdílná a poví mi, co tím vlastně chce říct. Já bych jí řekla, že je zároveň nesmrtelná, ale že zároveň umírá. Nesmrtelná do té doby, dokud neexploduje naše planeta Země, a pokud lidé budou mít naději a budou v ní věřit. A umírá, protože zkrátka… jo. Umírá.
Nápad – ★★★☆☆
Zamyšlení nad podstatou naděje a její personifikace do bytosti, se kterou si lze sjednat schůzku, je velmi sympatický a nosný nápad. Ačkoliv se jedná o poměrně klasické filozofické téma, tvůj osobní a zvídavý přístup mu dodává upřímné kouzlo. Pro příště by bylo skvělé tento motiv rozvinout do konkrétního příběhu nebo situace, aby nezůstalo jen u abstraktních úvah.
Atmosféra – ★★★☆☆
Text působí velmi intimně, jako bychom nahlíželi přímo do tvého deníku nebo poslouchali tvé myšlenky těsně před usnutím. Kladení řečnických otázek čtenáře úspěšně vtahuje do tvého vnitřního světa a nutí ho přemýšlet s tebou. Emoční dopad by se dal ještě prohloubit, kdybys abstraktní pocity propojila s nějakým hmatatelným smyslovým vjemem nebo konkrétní vzpomínkou.
Provedení – ★★★☆☆
Stylistika textu je velmi přirozená a hovorová, což přispívá k plynulé čtivosti a autenticitě tvého hlasu. Místy se však myšlenky trochu cyklí a závěr působí spíše jako bezradné uťatí než promyšlená pointa. Zkus se příště vyvarovat zbytečného opakování stejných slov a neboj se myšlenku dotáhnout do silnějšího konce, pravopis a gramatiku máš jinak zvládnutou dobře.
Celkové hodnocení:
Tvé zamyšlení je krásnou ukázkou toho, jak psaní může sloužit k prozkoumávání složitých životních otázek a vlastního nitra. Máš cit pro kladení zajímavých otázek a nebojíš se jít do hloubky, což je pro spisovatele nesmírně cenná vlastnost. Pokud se naučíš tyto abstraktní úvahy obléknout do konkrétních příběhů a obrazů, tvé texty získají obrovskou sílu. Určitě piš dál, máš v sobě velký potenciál a tvůj upřímný hlas si zaslouží být slyšet.