Nezařazené

Tři střípky od Mika
Četba díla zabere cca 3 min.

Autor: Mike Ekim

Zabít ty, které miluju

Vlastně bych se v tom směru nic nelišil od Toho, kterého mnozí z nás vzývají. Dobrý Bože, kolik jsi jich z nás už ve jménu Svém utratil. Teodicea sem, tediocea tam, teodicea bůhvíkam. Dokonce i na Malého prince jsi poslal hada. A to už zavání faulem. Dávám Ti Bože žlutou kartu. Když něco podobného uděláš podruhé, budeš mít distanc a nebudeš se moct aspoň na dva eóny vrátit do hry. Jsi-li nanejvýš spravedlivý, jistě i pravidla dodržuješ. Malý Princ to dělal vždycky. Mlčení je souhlas. Díky.

Neber to jako alibismus, ale nechtěl jsem Tě urazit. Jakkoli jsem nevěřící, přemýšlím o Tobě možná mnohem víc, než mnohý věřící. Má hereze spočívá v tom, že se odvažuji tvrdit, že má potřeba věřit v Tebe je stejně velká, jako Tvá potřeba, abych v Tebe uvěřil.

 

Polštáře z kopretin

Víno na kuráž a pomilovat markytánku. Bradburyho Cecy v hlavě desátníka i markytánku. Leží spolu na polštáři z kopretin v podivné trojjediné směsici. Můžeme se ptát, k čemu jsou kopretiny. Alence to jen zamotalo hlavu. Stojí to za tu námahu zvednout se a nasbírat kopretiny a uvít z nich věneček. Malí princové a Alenky kladou občas moc podivné a nepříjemné otázky. Má mě rád(a), nemá mě rád(a). Utržené lístečky kopretin jako polštář pokrývají zem. Z utržených konečků živých lístků se polštář zbarvuje do karmínu. Ještě nevyprchaný život rozehřívá svým teplem vzduch nad ložem a fata morgana začíná nabývat určitějších, ale nikoli realističtějších tvarů. Poutníka rozbolely nohy. Odkládám hůl a uléhám vedle desátníka, markytánky, Alenky a Cecy. Popijeme karmínového vína.

 

Vychází slunce

„Strejdo, seš odvážnej?“ zeptal se mě trpaslík, který přivedl svou nervózní maminku k mému stolku na letní zahrádce něčeho, co nebyla ani kavárna, ani hospoda. „Neotravuj pána,“ řekla nervózní maminka, „a pij pořádně,“ dodala trochu nelogicky. V tom okamžiku jsme si nebyli jistí, já natožpak trpaslík, komu z nás to patří. Měl jsem před sebou půllitr piva a griotku, z obého jsem ucucával, trpaslík měl nějakou bublinkovou vodu, do níž měl zabodnuté přelomené užužlané brčko. To nás sblížilo. Oba jsme měli pocit, že nás někdo neoprávněně a nespravedlivě plísní. „Já piju pořádně, řekli jsme oba zároveň,“ a já jsem ještě dodal: „Platíš pivo. A vůbec mě neotravuje.“ Tak jsem poznal Trpaslíka. To velké T na počátku je zcela adekvátní, poněvadž je to zatím největší trpaslík, kterého jsem v životě poznal. Je rozhodně větší než velká řada běžných obrů. Oči měl modré, žíhané drobnými žlutými žilkami slunce prodírajícího se mraky. Měřil šedesát centimetrů.

3.83/5 (2)

O autorovi

Mike Ekim

Mike Ekim - jaderný fyzik, matematik, programátor, překladatel, fenomenální kytarista, ale také pražský bohém a hospodský povaleč. Mohli jste jej denně zastihnout v některé ze smíchovských hospůdek (nejčastěji U Buldoka), jak tam sedí nad knihou (většinou nechutně odbornou), nebo ještě častěji se sešitem a tužkou, tvoříc básně, povídky, náčrty románů. Mike Ekim zemřel mlád. (Při jeho životosprávě není divu.) Jeho dílo ale žije dál.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
3.83/5 (2)

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
3.83/5 (2)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Víte, co je na depresích a stavech úzkosti nejhorší? Pocit samoty. Přiživujete v sobě hlas, zlý ...
Mohla bych psat do nekonecna, kolik toho v hlave mam.. chvilema chytam do ruky tuzku, ze zacnu psat a v t...
Voda. Vyklouznut​í z bot. Postupné vložení nohu od špičky až po patu do vodní hladiny. Vykroče...
Mít v dnešní době odvahu být ženou bez „přidaných hodnot“, zkrátka být in nature, je ve sv...
Když vám večer připadá, že jste se neodvolatelně rozhodli zůstat doma, když jste si oblékli žu...
Nevěřil jsem, že z nadpozemských dálek budu schopen zaostřit tak titěrnou drobnost. Být tam dole,...
Jsem přírodní bruneta. Tedy... mám takovou tu "podkladovou" barvu, jako spousta ostatních ...
Téma: (zadaná práce) fiktivní dialog dvou postav a vyprávění. Rozsah 300 - 400sl. Je to prozaická...
Voda, bláto, prudké stoupání a potom zase strmý sráz. Opakuje se to dokola, jako nekonečná lidsk...
Když bych měla slova, mluvila bych. Když bych měla inspiraci, psala bych. Když bych měla slzy, br...
23:57 Dobrou noc. Tma zakrývá vše, kromě klávesnice. Oči se upírají do obrazovky a myšlenka s...
Stačí světu ona bytost životaprostá? Spokojí se, nebo je to právě to, oč žádá? Poslušná a ...
Vážení a milí čtenáři i psavci! Dovoluji si oznámit vydání své nové knížky brutálních, pr...
Ábr fábr dominé - kouzlení Ajta krajta – a jejda Basama s fousama - bububu Basta fidli –...
Duše. Ta krásná, křišťálově čistá slzička v našem nitru, se kterou se každý z nás narodí....

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Když bych měla slova, mluvila bych. Když bych měla inspiraci, psala bych. Když bych měla slzy, br...
Vždy, když se děje něco špatného, nebo se člověk chová, jak by neměl, jak se to nesluší, vžd...
23:57 Dobrou noc. Tma zakrývá vše, kromě klávesnice. Oči se upírají do obrazovky a myšlenka s...
Jsem přírodní bruneta. Tedy... mám takovou tu "podkladovou" barvu, jako spousta ostatních ...
Mít v dnešní době odvahu být ženou bez „přidaných hodnot“, zkrátka být in nature, je ve sv...
Voda, bláto, prudké stoupání a potom zase strmý sráz. Opakuje se to dokola, jako nekonečná lidsk...
Neni den, kdy by se mi v hlave nepromitl zivot tady a zivot predtim nez jsi se mi zase ozval. Snazim se v...
Někde jsem slyšela, že city jsou pro slabochy. Já si myslím, že to je úplně jinak. Jen silní...
Nevěřil jsem, že z nadpozemských dálek budu schopen zaostřit tak titěrnou drobnost. Být tam dole,...
Někdy i žít je statečným činem.. Svolného osud vede, zpurného vleče... Celý lidský život ...
Ábr fábr dominé - kouzlení Ajta krajta – a jejda Basama s fousama - bububu Basta fidli –...
Stačí světu ona bytost životaprostá? Spokojí se, nebo je to právě to, oč žádá? Poslušná a ...
Téma: (zadaná práce) fiktivní dialog dvou postav a vyprávění. Rozsah 300 - 400sl. Je to prozaická...
Duše. Ta krásná, křišťálově čistá slzička v našem nitru, se kterou se každý z nás narodí....
Když vám večer připadá, že jste se neodvolatelně rozhodli zůstat doma, když jste si oblékli žu...
0