Poezie

Sklíčko

Autor: Mike Ekim

Jsem jenom sklíčko

S prachem, co jsem nasbíralo na své cestě

Občas na mě ukápla slza

Pochcal mě osel

Pokálel pták

Jsem jenom sklíčko

Když se mě nebudeš štítit

A vyhodíš mě do výšky

Vyletím do oblak

A budu zářit

Budu zářit

Zářit

Mým úkolem je zrcadlit tento svět

Máš-li tu odvahu

Pojď si to vyměnit

Jsem jenom sklíčko

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Mike Ekim

Mike Ekim - jaderný fyzik, matematik, programátor, překladatel, fenomenální kytarista, ale také pražský bohém a hospodský povaleč. Mohli jste jej denně zastihnout v některé ze smíchovských hospůdek (nejčastěji U Buldoka), jak tam sedí nad knihou (většinou nechutně odbornou), nebo ještě častěji se sešitem a tužkou, tvoříc básně, povídky, náčrty románů. Mike Ekim zemřel mlád. (Při jeho životosprávě není divu.) Jeho dílo ale žije dál.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Po vyprahlé poušti na cestu ses dala jen mrtvé sem pouští Kde ty ses tu vzala? Chtěla jsi plout sta...
Bůh musí být Bůh bude asi Žena Už tolikrát mě opustil A možná, nevím, také zradil Jen s ...
(Věnováno Brněnské zednářské lóži Cestou Světla) Rozpuštěn v tepnách Všehomíra stal se t...
sedím s tebou sám na bytě a pokouším se zabít tě… ostatně tu sedím sám - sám s tebou ...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
otlučená, počmáraná ustaraně postává u silnice telefonní budka  - introvertní závan...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
lidi mi říkali – buď šéfem. buď králem! a já jim naletěl – však jenom málem… když...
úsvit na pláži – soumrak na horách - ruce rozpažil na mostě sebevrah - spával na plážích. vst...
Jako mořských vln náraz štěpící staleté útesy kousek po kousku odlamujete z nás zbytky toho č...
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
Sedím a koukám z okna, čtu mezi řádky, a kolem mě svět utíká, jak kolotoč na pouti, všec...
chybí mi chůze tvá a tvoje tělo - ty jeho nohy a stydká pokožka. chybí mi pohyby s nimiž od...
V labyrintu slov vzdávám hold básníkům, snad nezaniknou v kulminaci času. Přestaňme dávat výz...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

srát na to! – jsem nasraný! – „srát na to!“ je napsaný… „srát na to!“ – ale na co ...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
prvotina z léta 2016 na motivy mistrovského veledíla Máj od Karla Hynka Máchy     byl ...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
Sedím a koukám z okna, čtu mezi řádky, a kolem mě svět utíká, jak kolotoč na pouti, všec...
V labyrintu slov vzdávám hold básníkům, snad nezaniknou v kulminaci času. Přestaňme dávat výz...
zdál se mi sen – noční můra - že věci co jsou můžou nebýt - zdá se mi sen – denně zn...
Oxymorón budoucnosti Čas letí jako vzduch, ani se neohřeje a už je pryč. Lidé se pořád za něč...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...
vracím se vlakem sám z prahy zpět do brna – každej tam koho znám mě trochu odrbal… však o č...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
  každá mince má dvě strany… – motivy upřímné za maskou zrady. člověk pln štěstí ...
malebná kavárna uprostřed vídně. sedím v ní. popíjím. tvářím se vlídně. – nade mnou oč...
Omlouvám   Omlouvám, svoje boty omlouvám za chůzi, která bolí Omlouvám, svoje ruce omlouv...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
0