Řekl jsem dnes mojí múze
Že byt se mi už uvolnil
A že už u mně bydlet může
Já bych jí to dovolil
Že múzou bude i když venku prší
I se svou přiznanou depresí
Ať si dneska už věci ke mně strčí
Neboť její démoni mě neděsí
Vždyť život, to je víc než múza
To je láska všedních dnů
Jen bez ní mě občas jímá hrůza
Tak aspoň vkládám si ji do svých snů
Zatím čekám na odpověď, výhradně kladnou
Nikdo mě nehřeje, a ruce mi už pomalu chladnou
# MARE VAPORUM
V JEDNOM BYTĚ S MÚZOUČetba díla zabere cca 1 min.
Hlasité předčítání