Koule
Jsem koule, co pouští strach kolem sebe
z kanónu touhy vypuzena výstřelem
nyní já letím za svým cílem
jsem koule, co putuje za vzdáleným obzorem
jsem hrubá a špinavá
byť byla jsem tvá
proč trpím, pokaždé když vidím tě znova?
byla jsem koule
co v sobě se vyzná
nyní však v zoufalství není tě hodna
já dopadám na dno tvých představ
úmyslem mým však není tě trestat
já padám teď do země tvé
do krajiny, kde vše mé musí už přestat
ničím tvé údolí slasti,
teď uzříš všechny mé strasti
vytvářím trhlinu hlubokou, krvavou
jizvu časem zhojenou
Nyní když vzpomínkou jsem
puklina zlá mění se v sen
v sen, co zdál se ti jen
kdysi, když koule bořila tvůj den
Hlasité předčítání
