Zpověď
Proč neutíkám, když trpím?
Proč nevzlykám, když tě mučím?
Jsem ztracená duše na hraně vědomí
byť občas dožene mne mé svědomí
Proč nemám touhu dál už žít?
Proč nechci v utrpení nadále být?
Hluboko v mysli odpověď vím
pravdu si však nikdy nepřipustím!
Lež já hltám jako hladové dítě
že přátele poznají to zle ve mne
jak chrabří rytíři najdou ten poklad uvnitř
že láska čeká tu pro všechny ztracence
že není to vinou jen toho povstalce
že vidím jen věci, co zahlceny jsou tmou
víru však neztrácím v duši tu tvou
raněný voják Chtíče jsem hned
sloužit své vlasti já nemůžu teď
já zachránit zemi svou chtěl jsem kdysi
teď nezbývá než vzdát se místa v téhle misi
prosím na kolenou o odpuštění
já nemíval jsem pro tě pochopení
už však znám já bolest i tvou
co nechápu je, proč ztratil jsi důvěru mou
Hlasité předčítání
