Poezie

Výkřik

Autor: Mike Ekim

Včera jsem křičel

Křičel jsem na svět

Křičel jsem hlavně na sebe

Promiň mi, zasraný světe

Žízeň byla větší

Neukojitelná

A ta mě zaskočila

Papíroví brouci vylézali se svých děr

Míříce do tvého kaleidoskopu

Chaotické fraktály

Roztály a zase zmrzly

Prostoupeny rychlostí světla

Tak je to, světe

Promiň, už se to nestane

Nemůžu křičet moc často

Bolí mě z toho nejenom hrdlo

 

4.33/5 (1)

O autorovi

Mike Ekim

Mike Ekim - jaderný fyzik, matematik, programátor, překladatel, fenomenální kytarista, ale také pražský bohém a hospodský povaleč. Mohli jste jej denně zastihnout v některé ze smíchovských hospůdek (nejčastěji U Buldoka), jak tam sedí nad knihou (většinou nechutně odbornou), nebo ještě častěji se sešitem a tužkou, tvoříc básně, povídky, náčrty románů. Mike Ekim zemřel mlád. (Při jeho životosprávě není divu.) Jeho dílo ale žije dál.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.33/5 (1)

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.33/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Rozervaná   Terezín Trpělivě trpím a čekám, že se vrátíš. Trpělivě trpím a ...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
dal jsem si k večeři dva párky v rohlíku … proč píšu co píšu? co stojí za zmínku? – mož...
příval horečky v mozku tiká budík, s trhavinou ... Rauš posedlosti v očích zračí se nejz...
jsem vsazen do světa - vězení bez zdí - do světa který je pro jsoucno mezní -   do s...
možná si před spaním vyčistím zuby. co bych si nalhával – dělám to z nudy. spát se mi n...
sžírá mě jak tě miluju a pálím zašlé foto. pálím ho a lituju - pálím ho právě pro...
Než vtrhnu na jeviště do pálených písmen v chóru okamžení do bitvy slov a dobrodění ne...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
,,Setrvávající bolest neustoupí, pod kotlem navíc přitopí, vzpomínky nemohou odejít, ...
ty, nepravém odsouzená neznalým zatracená dej mi jiný stupen vědění úhel vidění ulev od mi...
Achilles želvu nedohonil a já bych se měl tady trápit že potenciál jsem nenaplnil? - vždy...
Kvílení meluzíny Meluzína bujaře kvílí, vzali nám všechno, posledního člověka, kterému jse...
Slunce co z rána rozhlíží se po krajině, voda co strouhou poklidně si plyne. Ten pohled z hory do ...
Vidím šedá hustá oblaka, Jež se plouží po obloze ladným krokem, Malebnou krásu lze spatřit po...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Slunce co z rána rozhlíží se po krajině, voda co strouhou poklidně si plyne. Ten pohled z hory do ...
Chce se mi spát, Jen nevím si s tím rady. Myšlenky, starosti, strasti, Volají, přímo křičí ...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
prvotina z léta 2016 na motivy mistrovského veledíla Máj od Karla Hynka Máchy     byl ...
na terase  den bláhový zastavit pokoušíme ...
vracím se vlakem sám z prahy zpět do brna – každej tam koho znám mě trochu odrbal… však o č...
v práci jsem dneska byl do jedný do rána - není to zrovna moc dojemná otrava. a v době posled...
Deprese   Stojím v temném předpokoji někdo za mnou tiše brojí a děti se chichotají: „Jé...
Našeptává slůvka tklivá, o tom jak je těžké býti, o tom jak je krása pomíjivá, když n...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...
sedím s tebou sám na bytě a pokouším se zabít tě… ostatně tu sedím sám - sám s tebou ...
Rosa Po tváři stéká ta rosa, co kdysi pampeliškou bývala. Zleva doprava vesele se kýva...
Když tě hlava z lidí bolí, když tě někdo z rodné vsi pomluví, je tu les. Pomáhá odvanout ...
Zrcadlo Hledě okem bystrým dlouze, s velkou vášní, k značné touze, objektu chtíče svéh...
Ráno se opírá o okenní rámy Se silou hrotu oštěpu A elegancí dámy Jeho světlo se láme ve...
0