Poezie

Tak hluboko

Autor: Mike Ekim

Tak hluboko jsem v tom ještě nevězel

Dvakrát za den kocovinu

A ještě teď se třesu

A písmenka jsou rozházená

Každé směřuje jinam

Padesátka skoro na krku

A snášet to sám

Beze smyslu

Mít depku

Je možná horší než mít rakovinu

Mámo

Už ani Tobě nemám kam zavolat

Tvá telefonní linka je navždy odpojená

Tak nezbývá mi

Než abych se také já sám z toho vybabral

Začal si zase vařit normální oběd či večeři

A smyl ze sebe všechnu tu nashromážděnou špínu

Opravil se sám

Bez cizí pomoci

A opět otupil a pokračoval

Smrti se bojím, ale už jsem tak blízko

Že mohu napsat jedno slůvko

A ten papírek zavřít do flašky

A jako ztrozkotavší námořník

Ji vhodit do té řeky

Přes kterou převáží ten divný patron

Doprovázený ještě divnějším pejskem Kerberem

Snad k Tobě dopluje

Dobrovolně to nevzdám

Slibuji

 

4/5 (1)

O autorovi

Mike Ekim

Mike Ekim - jaderný fyzik, matematik, programátor, překladatel, fenomenální kytarista, ale také pražský bohém a hospodský povaleč. Mohli jste jej denně zastihnout v některé ze smíchovských hospůdek (nejčastěji U Buldoka), jak tam sedí nad knihou (většinou nechutně odbornou), nebo ještě častěji se sešitem a tužkou, tvoříc básně, povídky, náčrty románů. Mike Ekim zemřel mlád. (Při jeho životosprávě není divu.) Jeho dílo ale žije dál.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4/5 (1)

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
Není mi dobře, když kolébá se vor. Není mi dobře, když mám na duši bol. Bolí a píchá m...
Fialky pěstěné v záhonu pod indigem vonícími fontánami, jejichž třpyt zalyká se, jako ...
Schoulená ve tvé náruči než výpravčí vlaku poručí. Schoulená pod tvými pažemi v žádné kle...
Byla zvláštní, podivínská, pro mnohé možná trochu jiná. Těžko se hledají slova, jež popsala...
♥ Uplakaná ♥ Myšlenky tvé tančí v záchvěvu slunečního svitu Jednotlivá slova navždy u...
Ruce svázané Do ponižujícího symbolu prosby Myšlenky upjaté na lepší a zářivější zít...
Dnes je to sto dní jak je mi známo Co jsme si řekli v naději ano Radostí dal bych se do běhu M...
Co může být horšího, je to jak noční můra, či zlý sen. To se prostě probudíš a je zase hez...
Být s Tebou a radost zažívat, mít sílu o víru bojovat. Jsi naděje všedních dnů, dotýk...
na balkóně slýchám štamgasty z nonstopu kouřím ale cíga mi padaj z prstů ztrácí se mi pevný s...
Země – modrá planeto těhotná problémy válkami, nenávistí ještě držíš pohromadě.   ...
Rozpad osobnosti Proč? Proč jen? Proč? Zmítá mi hlavou lidský kolotoč… Vždy, když v ...
Někdy mám pocit, že jsem bezvýznamný člověk, jakmile promluvím, lidé otáčej se zády. Víra ...
výkřiky do tmy a výkřiky do světla - bylas snad opilá když jsi se vysvlékla?   ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Strach nad městem . V myslích to je co sídlí nad městem krajem, státem, světem. Sk...
Sedím na svém oblíbeném místě. V dáli slyším hluk kombajnů. Obilí se bohužel dnes nedá sk...
Blažená se špínou za nehtama že dala jsem něco přírodě Až nadejde čas i ona mi dá...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
Na linkách metra c-a c-a válečná čača vládne vesmírnému taktu ~Um čača um čača~ Ve stavu, kd...
(Pana) Asi je ráno do tmy za víčky tlačíme se mi mihotavé světlo asi je ráno a já za...
Modré zvuky spící temnoty, zní to jak flétna, jsi to ty? Možná spíš jako by plech na střechá...
Život mi prestrel biedny stôl. Stvrdnutý chlieb,horkú soľ, skysnuté víno ponukol. Za dobr...
Opět příšera s tesáky od krve a děravou kůži přítele vyráží skřek a nadchází - Stře...
Zajíc   Když v noci mrazy uhodí a hvězdy jiskří na nebeské báni tiskátky tlapek zajíc ozd...
Kvílení meluzíny Meluzína bujaře kvílí, vzali nám všechno, posledního člověka, kterému jse...
Znetvořené tělo, teď táhnu městem soustavy neznámých proudí kolem načichlé kybernetikou &n...
tvrdila že je to naprosto normální... - já však měl pochyby zda je to morální - vždyť mě tí...
Nemoc je služebníček Boží, je v nás tak jako Duch a kdo ji do svého srdce vloží. uzavř...
žral jsem tě pro tvoje kozy - žral a proto furt za tebou lozil. a když jsi mě nenechala si ani...
0