Poezie

Tak hluboko

Autor: Mike Ekim

Tak hluboko jsem v tom ještě nevězel

Dvakrát za den kocovinu

A ještě teď se třesu

A písmenka jsou rozházená

Každé směřuje jinam

Padesátka skoro na krku

A snášet to sám

Beze smyslu

Mít depku

Je možná horší než mít rakovinu

Mámo

Už ani Tobě nemám kam zavolat

Tvá telefonní linka je navždy odpojená

Tak nezbývá mi

Než abych se také já sám z toho vybabral

Začal si zase vařit normální oběd či večeři

A smyl ze sebe všechnu tu nashromážděnou špínu

Opravil se sám

Bez cizí pomoci

A opět otupil a pokračoval

Smrti se bojím, ale už jsem tak blízko

Že mohu napsat jedno slůvko

A ten papírek zavřít do flašky

A jako ztrozkotavší námořník

Ji vhodit do té řeky

Přes kterou převáží ten divný patron

Doprovázený ještě divnějším pejskem Kerberem

Snad k Tobě dopluje

Dobrovolně to nevzdám

Slibuji

 

4/5 (1)

O autorovi

Mike Ekim

Mike Ekim - jaderný fyzik, matematik, programátor, překladatel, fenomenální kytarista, ale také pražský bohém a hospodský povaleč. Mohli jste jej denně zastihnout v některé ze smíchovských hospůdek (nejčastěji U Buldoka), jak tam sedí nad knihou (většinou nechutně odbornou), nebo ještě častěji se sešitem a tužkou, tvoříc básně, povídky, náčrty románů. Mike Ekim zemřel mlád. (Při jeho životosprávě není divu.) Jeho dílo ale žije dál.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4/5 (1)

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

pít či nepít? - to je ta otázka! a být či nebýt? – to je jen nadsázka. byl jsem i nebyl ...
bodavý svit zlatého slunce na širém obzoru pluje napříč blankytně modrou hladinou a odr...
Smutní lidé pláčou smutná je flóra i fauna s úsměvem jim předčítám deník smutného klauna...
Mít tak sílu devětsilu jeho moc kouzelnou.   Budí jaro hlídá zdraví temnou s...
Smíření   V chatrném hávu, šatu zteřelém oči do sucha vyplakané kloní hlavu ...
Vím, že bych neměla tu sklenku na noc pít neb stala se mou večeří a já v ní hledám kli...
Trne mne v nohou a cítím palcivou bolest v hlavě... Cítím stěny, které se ke mě přibližují, a...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...
Modré zvuky spící temnoty, zní to jak flétna, jsi to ty? Možná spíš jako by plech na střechá...
Já, psychopat - NARCISTNÍ A ZÁROVEŇ ÚZKOSTNÉ VERŠE VEDOUCÍ K (částečnému) OČIŠTĚNÍ MÉ Č...
TUNEL je tma, SLUNCE je teplo, SRDCE je dříč, KOPEC je světlo, ÚSMĚV je máma, DĚTSTVÍ je pryč, ...
Kanibal Hladový kanibal davem se toulá pláštěm bílé, čisté krásy se kryl postřelen pistoln...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
Moje šílenost V cele lebky Naráží poťouchle do Čelní kosti Proto teď bolí mě hlava  ...
Jsi moje největší láska, co mé rty překrásně laská. Jsi moje snová realita, já v tvé náru...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jsi moje největší láska, co mé rty překrásně laská. Jsi moje snová realita, já v tvé náru...
U asfaltové stezky vyrostl podběl osamocen Nevypadal vůbec bezbranně Svou sílu dával na odiv plný...
Dnes viděla jsem sluníčko a bylas to Ty, babičko. Bylas to Ty a s Tebou celé nebe cítila jsem smute...
Taková jednoduchá jednoduchá věcička psací pero to je Je to pecička a je moje. Pero psací ...
A bylo šero... A všude kolem podzim a listí, a listí a šero. Co stvořil podzim v prostoru, to pro...
Posel   A „On“,  který k nám shlíží  zpod oblak svolal zástupy andělů a pr...
Chtěli jste být hrdiny? Zachraňovat princezny, zabíjet draky, lidský chrup před plaky? Líté bo...
Chuť tvého klitorisu zhořkla mi na rtech, už nechci se probouzet ze snů, chuť klitorisu, zhořk...
Struny podzimu   Zas znějí tóny něžné melodie to podzim zvolna přichází u srdce jímá lehk...
Závodím s časem, kdo zabije koho. Trumfů mám pár, však on jich má mnoho. Sedím tu v křesle ...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
Na zem padá vločka sněhu, chci tebe a tvou něhu. Zahřát ruce, pohled do očí, stokrát než Zem...
Bože prosím, nedělej z holek modly, vždyť jsou to většinou jenom krávy. Nejsme sic v Indi...
Opět příšera s tesáky od krve a děravou kůži přítele vyráží skřek a nadchází - Stře...
0