Poezie

Zdánlivá klec

Autor: KarlosD

Obklopenej v kleci třemi zdmi a jednou mříží,

nemůžeš utéct pryč, můžeš jen dovnitř.

 

Obklopenej v peci čtyřmi zdmi ještě nejseš,

můžeš utéct pryč, dovnitř z etap se vymanit.

 

Nekonečný prostor,

nekonečné bytí,

nemusíš mít šalvěj,

přesto to cítíš.

 

Zrak nevidí slunce,

a stejně můžeš vidět, jak svítí.

Svírá tě bolest?

Tak přepni… už se rozplývá?

ve výdechu, pusť tu špatnost ven.

Pránájáma, medikament.

 

Co se to děje se světem? Je jen sen.

Člověk se vždycky nějak prorve materiálnem.

A co když ne? Ty mi oponuješ?

Do budoucna málokdo vidí, přikyvuješ.

Ani v časech jistot nemůžeme si být jistí dalším dnem.

Tento okamžik je posvátným drahokamem.

Pojďme kutat ten kámen v našich srdcích.

Dobrý niterný směr třpytný odraz věcí příštích.

 

A je jedno, jestli si obklopenej třemi zdmi a okenní mříží,

důležité je být v klidu, zevní svět ten vždycky víří.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

KarlosD

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Až zjistíš, že už tu nechceš být. Až sbohem dát budeš chtít, přesto svým životem buď si ...
Jiskřící oči do prázdna hledí, zrychlil se dech, napnula hruď. Krev se již v žilách ředí, v ...
Co máš za manýry? O co se snažíš? Avšak bezvýsledně. To si tu zohledněme. Zamilovanost k živ...
Nemoc je služebníček Boží, je v nás tak jako Duch a kdo ji do svého srdce vloží. uzavř...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
dal jsem si k večeři dva párky v rohlíku … proč píšu co píšu? co stojí za zmínku? – mož...
co více v životě lze moci chtít nežli jen ve vlastním životě bdít? vlastního bytí si vě...
Objevuješ se vždy, když za oknem padaj kapky - přicházíš znenadání, nezvaná, věčná S obliče...
bouch jsem se čelem svým do týla! tak jsem zas týlem svým své čelo srazil - a přece před s...
Vyprahlost v horách z horka a záře, deru se hlubokých borůvčím, hledám studánku sil. "...
Lidi mi říkají: „Vypadáš jak Xindl X.“ Předpokládám, za dvě stě let budou tvrdit: „Něja...
Až se oblaka roztrhnou přivineš mě k sobě konečky prstů prohrábneš mi vlasy ledabyle Včerej...
...aneb báseň navždy(?) rozepsaná     věnováno všem co chtěj nemít co ztratit a v...
  Nejbohatší láska ... Přátelství je víc než Láska
Až se ti někdy bude chtít koutkem oka zavadit o můj prostý život... Bez vyzvání vejdi dál ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Slunce je vysoko na modré obloze, v srdci mi začíná citová koroze. Slunce se opírá do zad a do d...
Já, psychopat - NARCISTNÍ A ZÁROVEŇ ÚZKOSTNÉ VERŠE VEDOUCÍ K (částečnému) OČIŠTĚNÍ MÉ Č...
Bouře, blesky, třesky, plesky Stmívá se, slunce náhle odvrací svou jasnou tvář… Avšak m...
Ukryta v řečišti zjitřených citů v touze r o z e p n o u t   s e   zdolat všechny hori...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
Položím ruku na nahou hruď Srdce BIJE Bije pro koho? pro co? Bije pro mě, abych mohla žít Bije...
blbý že nestojím za žádným hnutím – sedím a čumím a nevstát se nutím – ideje mění...
bouch jsem se čelem svým do týla! tak jsem zas týlem svým své čelo srazil - a přece před s...
Do topících se očí Kopal jsem, Když přecházel jsem splín Bodá mě U srdce, když dou...
Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám -...
Zpověď Proč neutíkám, když trpím? Proč nevzlykám, když tě mučím? Jsem ztracená duše na hra...
Jsi žár co spálil všechna proti
  dusím se… – nemám v čem podusit rýži… – nákupy (v tom dusnu!) mi jen přitíží ...
Nad hlavou mi jako v komixu visí otazníky Stojím na zastávce a konečky prstů už mi skoro hoří...
jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak b...
0