Ve stínu lip, odpočíváš,
na sklonku života, nenaříkáš.
Pod kopcem rybník, kolem je vřes,
chytá tě stres, vymítáš děs.
Jak zbavit se strachu, změnit ho v prach,
staré nemocné tělo, nad tebou mrak.
Nápad plavat k nové cestě tě v myšlenkách chyt,
uvidět ještě jednu z těch barevných ryb.
Dřevěná hůl sestup k dalším božím dílům,
katarze vodou, to chce vnitřní sílu.
Uděláš tři tempa, už nevyplaveš.
Slaný je svět, kyselý déšť.