Krtci skrz na skrz hrabou, škůdci jedni — dolujou.
Kořeny nám kradou, pak na nich hodujou.
Krtci své cesty tvoří, jak se jim jen zamane,
že jiným sny boří tam, kam je vítr zavane.
Život je pes — a každý to ví, jak to zvládat, nikdo nepoví.
Odpovědi se nedovím, sobcům jen závidím.
Slzy v očích člověk má, když se opětovně napálí.
Duše znovu zmatená v alkoholu smutek halí.
Lepší bude jít o dům dál, změnit jaksi prostředí.
Odkud tam ten vítr vál? Alkohol mi odstředí.
Chovat se k cizímu srdci jako ke kusu kamene,
vrtat se v něm jako krtci dokud není strávené.
Sobcům těm je hej, myslí jen na sebe.
Tak se, člověče, měj — jebou na tebe.
KrtciČetba díla zabere cca 1 min.
Hlasité předčítání