Cítila jsem tě růst ve svém lůně, cítila jsem tě kopat jako slůně. Našel sis cestu na svět mezi nás, a hned tě přivítal...
Autor: MivoSynth
Přej
(intro) Přej a bude ti přáno, ať je radost, kde bylo prázdno. Přát štěstí věští, najít únik ze svého neštěstí. (R) Přej...
Důvěra
(1) Důvěra ti tiše šeptá: neboj se je tu pro tebe, říká napoj se Důvěra nemá hlas, a přesto zní, v každém gestu...
20 let
(1) Dvacet let, co spíme spolu — někdy i vedle sebe, jindy odděleně, když měl tvarůžky s chlebem. Ona má chuť jak...
Kniha života
Psali spolu knihu života, popsali mnoho stran, v každé řádce otisk důvěry, smíchu i tichých ran. Teď ona čte kapitolu...
Obyčejná
Myslí si, že je neviditelná, když vstoupí do místnosti. Nehledá pozornost, nevyžaduje obdiv. Raději si sedne na kraj, aby nerušila...
Ticho mezi námi
Eliška seděla na lavičce před nemocnicí, zabalená do šedého kabátu, který jí byl vždycky trochu velký. Prsty jí mrzly, ale nevadilo jí...
Motorka, sen a tři týdny v přepravě
Motorka, sen a tři týdny v přepravě Tchán, muž v nejlepších letech — tedy těch, kdy už se člověk neohne pro ponožku bez...
Zrcadlová Země – kapitola 9 – návrat do bytu
„Jak šlo testování subjektu 001?“ zeptal se Adam tiše, ale s patrným zájmem v hlase. Andrea se na okamžik zamyslela. „Podle...
Zrcadlová Země – Kapitola 8 – restart
Temnota ustupuje. Ne světlu, ale obrazu. Ne simulaci, ale vzpomínce. .. Nejprve slyší vodu, její jemné šplouchání. Potom ucítil vůni —...