Noc nekončí

HororNapětí

⏱️ Doba čtení: cca 2 minuty

Noc v Transylvánii nekončí,
černý závoj svět objal.
Měsíc, skrytý za mrakem,
nechce být svědkem,
kraj vězněn strachem
a peklem.

Přišel.

Stromy stojí v neklidu,
cítí tlumený nářek lidu.
Vítr kvílí o horský práh,
noc dál bere, jak velí temný pán.
Bez vin.
Bez spásy.

Krev ještě plane na kameni,
vrytá jsou zlá znamení.
Zvon v dálce stále zní,
ne pro mrtvé,
pro ty, kdo kráčí s ním.

S ním.

Nocí v Transylvánii zní žalm,
z hlubin zní: „Povstal temný pán.“
Krev na kameni píše znamení,
Drákula vstává z věčného zatracení.

Noc v Transylvánii volá nás dál,
z kobek zní: „Už přišel jeho čas.“
Kříže hoří, nebe oněmí,
Drákula vstal
a svět to pocítí.

Bože, pomož nám.

V očích lidu nezůstal cit,
jen chladný strach a hlad po krvi skryt.

Vstal.

S biblí kráčí vstříc kletbám,
volají k nebi: odpoví chrám?

„Zlo musí zmizet,“ zazní hlas,
noc už dávno pohltila čas.
Kdo je kořist, kdo tady loví?
Kdy pán nebes promluví?

Promluví.

Nocí v Transylvánii zní žalm,
z hlubin zní: „Povstal temný pán.“
Krev na kameni píše znamení,
Drákula vstává z věčného zatracení.

Noc v Transylvánii volá nás dál,
z kobek zní: „Už přišel jeho čas.“
Kříže hoří, nebe oněmí,
Drákula vstal
a svět to pocítí.

Bože, pomož nám.
Bože, pomož nám.

Noc nekončí.

Pomož nám, pomož nám.

Měsíc se odvrací.
Země už ví.

Krev, kdysi pouto,
teď otvírá brány.

Noc nekončí.
Jen začíná.

Další kapitola.

Bože, pomož nám.

Bože, pomož nám.