Ráno je mýtus.
Budík je nepřítel.
Pohyb? – Jen když je to nutný.
Svět může počkat…
já mám pyžamo
Vstávání? Rozhodně ne dřív než v jednu — to je stres.
Budík řval dnes dvě hodiny — vypnout ho? Děs.
Zvonil tak dlouho, až se vybily baterie,
koupit nové? To je moc práce, moc energie
Aby nemusel nikam jít, objedná přes e-shop,
výtah je stejně mimo provoz — cedule „stop“.
Schody? Dík, ale dneska ne, to je moc sportu,
radši si pustí podcast o tom, jak žít v komfortu.
Převlíct se? Proč, pyžamo je trend, sprcha je zrada, voda? Smrt z rána
Nechce stát u plotny, nechce stát ve frontě,
jeho styl je klid, gauč, a prachy na kontě.
Pohyb dávkuje, on se moc nehoní
lenosti král, práce mu fakt nevoní
Vařit? A u sporáku se pařit? On říká: to je stres.
Jídlo si radši objedná, počká — vaření je děs.
Už se konečně odhodlal, dokopal,
volá kurýr, že je dole — no ty vole, to zvoral.
Ne, dolů rozhodně nejde, ani omylem,
auto na baterku pošle, ovládání mobilem.
Pohyb se musí dělat s rozumem, dávkovat,
už si objednal jídlo — to je tak akorát.
Když se zeptáš, proč nic nedělá, má výmluv víc než Google sám!
Nechce stát u plotny, nechce stát ve frontě,
jeho styl je klid, gauč, a prachy na kontě.
Pohyb dávkuje, jak káže gaučový šaman
práce mu nevoní, fakt to není plán
Je mistr výmluv, lenoch s diplomem,
vymyslí důvod, proč nejde nikam ven.
Má alergii na snahu, to je vědecký fakt,
a když se něco děje — jde si klidně lehnout, spát.
Mivo 14.8.2025
Hlasité předčítání