Zase to začíná — svět je moc hlasitej, hlasitost zesílená!
Budík řve jak siréna, světlo pálí jak scéna.
V hlavě závaží jak beton, a každej zvuk je jako klaxon.
Špunty v uších, ale zvuk se dere skrz, ticho neexistuje.
Moje lebka praská, protestuje. Tlak roste, vibruje — exploduje.
Zavřu oči, vypnu svět, ale i ticho má svůj řev. Všechno křičí, i když mlčí, bolest tančí, beat se zrychlí…
V hlavě tiká časovaná nálož.
Migréna — moje vnitřní diskotéka, bliká, hučí, jak když hučí elektrika.
Migréna — bolest, bezmoc přitéká, bliká, hučí, sílí, zachvátila mě panika
v hlavě mi hraje synth a punk — nonstop, bez milosti!, žádná přestávka
Migréna — moje vnitřní diskotéka, bliká, hučí, jak když elektrika jiskří.
Migréna — bolest, co se nikdy neptá, v hlavě mi hraje punk, lebku tříští.
v hlavě mi hraje synth a punk — nonstop, mozek pod tlakem drtí
V práci se ptaj, proč jsem divný, úsměv bolí, svět se bortí.
Světlo září jak výslech v cele, a hlasy zní jak sirény v čele.
Kafe nepomáhá, prášky lžou, tělo se tváří, že je v pohodě — show.
Mozek se vaří, jak v mikrovlnce, každá myšlenka míří směr detonace.
Ticho. Jen ticho. Ale není to klid. Jen jiný druh bolesti, co se plíží, než začne řvát.
Dýchám pomalu, ale každej nádech je ostrý. V hlavě bliká kontrolka — další vlna, další výboj.
Migréna — moje vnitřní revoluce bliká, hučí, jak když praská pojistka v hlavě
Migréna — bolest, co se valí bez instrukce bliká, hučí, sílí, jak siréna ve tmě
V hlavě mi hraje techno a glitch — nonstop bez slitování, bez přestávky pro mě
Migréna — moje vnitřní apokalypsa bliká, hučí, jako exploze elektrárny
Migréna — bolest, co se nikdy neptá bliká, hučí, sílí, jak výbuch továrny
V hlavě mi hraje noise a punk — nonstop bez milosti, bez přestávky
Migréna — není jen bolest. Je to hra šílenství, a já jsem její ratolest — zkroucená v bolesti, živá, bez úniku
Mivo 12. 8. 2025
Hlasité předčítání