Celej život koukám z oken nahoru,
jako bych sem nikdy úplně nepatřil.
Pode mnou šumí cizí rozhovory,
každej něco hledá – já chci hlavně klid.
Motor tiše hoří někde za mrakama,
mizí hluk i všechny povinnosti.
Ztrácím spojení se světem pod náma,
a poprvý slyším vlastní myšlenky.
Gravitace táhne dolů,
ale já chci letět dál.
Jsem astronaut bez stanice,
ztracenej někde nad městem.
Všichni dole ztrácí směr,
a já chci plout vesmírem.
Lítám hlavou v oblacích,
možná moc daleko lidem.
Táhne mě zpátky gravitace,
tak přerušuju spojení.
Země mě dál volá zpátky,
tady nahoře je klid.
Ve vakuu nejsou otázky,
jen hvězdy, co neumí lhát.
Signál mizí mezi stanicema,
šumí jak rozbitej film.
Nevím, jestli hledám cestu,
nebo důvod nevrátit se zpět.
Signál mizí v prázdnotě,
a já nechci zpátky dolů.
Jsem astronaut bez stanice,
bloudím tmou nad městem.
Každej někam utíká,
já jen pluju vesmírem.
Lítám hlavou v oblacích,
kde nemusím nic skrývat.
Země volá zpátky domů,
ale já chci dál lítat.
Hlasité předčítání