V kuchyni dva hrnky, ale každej pije sám,
mluvíme jen o práci, ne o tom, co pálí nás.
Obejmutí ochladlo od chvíle, kdy jsme se vzali,
a mezi náma ticho, který jsme dřív neznali.
A přitom stačí málo — jen na chvíli zastavit,
přiznat si, že spolu neumíme být blíž.
Míjíme se, i když sdílíme byt,
vedle sebe nevíme, jak zpomalit.
Musíme si konečně najít chvíli,
ne jako ráno, když jsme kafe pili.
Nechci o nás přijít.
Na stole účty, ale city nikdo nepočítá,
všechno je na rychlost, a láska odpočívá.
Jenže když se zastavím a vidím tě stát blíž,
dojde mi, že mi nejsi na obtíž.
A přitom stačí málo — jen na chvíli nadechnout,
připomenout si, že jsme tým, jen si vzpomenout.
Míjíme se, i když sdílíme byt,
vedle sebe nevíme, jak zpomalit.
Musíme si konečně najít chvíli,
ne jako ráno, když jsme kafe pili.
Nechci o nás přijít.
Někdy stačí minuta, když se na mě jen podíváš,
a svět se na chvíli zastaví, jen aby nám dal čas.
A já vím, že když chceme, pořád máme kudy jít,
jen musíme chtít najít cestu zpět.
Míjíme se, i když sdílíme byt,
vedle sebe nevíme, jak zpomalit.
Musíme si konečně najít chvíli,
ne jako ráno, když jsme kafe pili.
Nechci o nás přijít.
Hlasité předčítání