Cítím tvou vůni a dech,
v očích máš vlastní galaxii.
Tvůj úsměv mě táhne ven,
tam, kde sny mění gravitaci.
Když mluvíš, svět ztratí šum,
jen tvoje barva tu zní.
A já jak kluk bez kostýmu
chci vědět, kde se rodí sny.
Mezi námi někde,
roste tichej plán.
Stačí jeden dotek,
a vím, kudy mám jít dál.
Podle tebe volím krok,
a směr – kde čas dýchá jen nám.
Každej nádech, každej skok
mě vede – a já snít začínám.
Když ráno jsi po mém boku,
svět má měkčí světlo stěn.
V každým tvým jemným kroku
zní tón, co mě táhne ven.
Když ke mně nakloníš se blíž,
všechno má ostřejší tvar.
A každej sen, co ve mně spí,
se mění ve skutečnej dar.
A když mě chytíš jen tak,
svět změní tempo i rám.
A já vím uvnitř i navenek,
že sny jsou blíž, než si přiznávám.
Podle tebe volím krok,
a směr – kde čas dýchá jen nám.
Každej nádech, každej skok,
mě vede – a já snít začínám.
Někdy se zastavíš blízko
a svět má správnej tón.
Tvůj dech je tichý písmo,
a já vím: ten sen- to je on.
Podle tebe volím krok,
a směr – kde čas dýchá jen nám.
Každej nádech, každej skok
mě vede – a já snít začínám.
Hlasité předčítání