ráno má vonět po chlebu a čaji
nyní rakety nad hlavou létají
děti sledují tváře otců – bledé
jež tíha povinnosti do kopců vede
v domovech se matky tiše chvějí
rodiny čekají na světlo nejistých nadějí
jak může být válka řečí mocných,
když cenu platí jen z řad nevinných
a svět se ptá, proč znovu o životy jde,
kdy umlkl hlas – diplomacie
uniforma místo šatu ratajů
otcové chrání bezpečí krajů
srdce těžkne na vzpomínky rodin
proč válka musí jejich svět rozpojit
tam venku válka bere otcům síly
a matky modlí se za ty, kdo se nevrátili
jak může být válka řečí mocných,
když cenu platí jen z řad nevinných
a svět se ptá, proč znovu o životy jde,
když umlkne hlas – diplomacie
v prachu cest se ztrácí kroky otců
matky šeptají jména, co se nevrátí
a zůstává jen ticho po těch, kdo odešli
a svět se ptá, proč museli