Hněv přírody

SpolečnostTragédieZe života

⏱️ Doba čtení: cca 1 minutu

Pod hvězdami, kde vítr řeže,
v horách se rodí prastarý chlad.
Kořeny křičí v temné zemi,
svědci mnoha lidských zrad.

Ó přírodo, tvá síla je věčná,
tvůj dech je oheň i led.
V ruinách vůle znovu vstává,
tvá bouře ta smete svět.

Řeky hučí jak hněv bohů,
již více neudrží je břeh.
V tom šumu zní volání,
co to tam lidstvo činí.

Ó přírodo, tvá síla je věčná,
tvůj dech je oheň i led.
V ruinách vůle znovu vstává,
tvá bouře ta smete svět.

Když příroda řve, slyš ten rytmus,
hněv i něha – válečný zpěv.
V kořenech stromů duní ta píseň,
zpívá dál válečnou hymnu.