Když se svět zblázní a sotva dýchám,
stojíš blízko, tvoji blízkost vnímám.
A i když padám, zvedneš mě zpátky,
jsi moje jistota uprostřed té záplavy.
A já tu budu stát, i když se všechno hroutí,
budu tvůj štít, když se blázni kolem kroutí.
Nevadí mi nic, když vím, že jsme tu spolu –
jsi moje tichá chvíle v tomhle kolotoči dolů.
Když ticho bolí víc než slova prázdný,
a dny se vlečou, nebo jsou jen zrádný,
stačí tvůj úsměv — a svět se vrací zpátky,
stačí tvůj úsměv, není třeba hledat zkratky.
A já tu budu stát, i když se všechno hroutí,
budu tvůj štít, když se blázni kolem kroutí.
Nevadí mi nic, když vím, že jsme tu spolu –
jsi moje tichá chvíle v tomhle kolotoči dolů.
A kdybych ztratil dech, ty jsi ten, kdo mě vrátí,
když svět se rozpadá, ty držíš moje části.
Nevadí mi nic, když vím, že jsme tu spolu
jsi moje tichá chvíle v tomhle bláznivým kolotoči dolů.
Hlasité předčítání