Poezie

Zatracené přátelství

Autor: KarlosD

Dlouho jsem tě neviděl.

Odcizení je pro mě osvobozením.

Žádná moudra jsem od tebe nikdy neslyšel,

mám jen záblesk vidiny budoucího setkání.

Jaké bude? Nejspíš se jen pozdravíme

a půjdem dál každý svou cestou.

Vzpomínky vyvstanou, i když třeba naposled na sebe narazíme.

Nikdy nebudem už spolu tvořit, nepřesvědčí mě žádné tvé laciné gesto.

 

Někdy přetrháváme kontakty jak řetízek s korálky.

Někdy přerveme okovy za účelem volnosti.

Co bylo – bylo, neznělo to do dálky,

s člověkem jako ty už se bavit nechci!

 

Zklamal jsi mě.

Bez tebe můj svět lepší je.

Už žádné galeje

nudy či hněvu, štěstí nade mnou věje.

Zklamal jsi mě.

Začal si s pikem, byls bestie,

bez citu, krysa bez páteře.

Z přesvědčení už mě nic nevyvede.

Jsi na tom líp?

Mé ego už odpustit nedovede.

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

KarlosD

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jsem člověk, jsem žena, o půlnoci porozena. Jsem dítětem, jsem dcerou s duší pokroucenou. Jsem v...
Platim něco přes, drobný si nech Vynech mě, zpravidla se vrací ve třech pivech Vratná záloha za b...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
na terase  den bláhový zastavit pokoušíme ...
Lidské tělo Tanec “kosťový” nám mnohdy napoví, vnitřnosti naše klepou se bujaře v Božím...
Čeho si na sobě cenit? Za co si pochvalu dát? Chtít se zkusit změnit? Nastolit si nový řád? ...
Asymetrie lesů - které navštěvuji zřídka, poněvadž uvrhá mne do niterních klesů, kdy...
Prozatím létáme uvnitř sklenice a všechen vzduch, který dýcháme, je ředěn slovy, která ř...
  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...
Mapa Antarktidy ... na dveře svou adresu píši Ti
Opět příšera s tesáky od krve a děravou kůži přítele vyráží skřek a nadchází - Stře...
Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...
Začal jsem žít, když postavili mě ke kormidlu a opustili loď plachty potrhané prázdn...
Rozletí se do všech stran a v půvabných spirálkách se začne pomalu snášet k zemi ... V o...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Bolí to a bude víc, lepší už to nebude. Vymačkáváš vzduch z mých plic. Proč to děláš, osud...
Jsem člověk, jsem žena, o půlnoci porozena. Jsem dítětem, jsem dcerou s duší pokroucenou. Jsem v...
Můžeš mě pohladit. Můžeš se mi smát. Šeptat mi do ucha, že mě máš rád. Můžeš...
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...
Co máš za manýry? O co se snažíš? Avšak bezvýsledně. To si tu zohledněme. Zamilovanost k živ...
Říkala si mi, že nenávidíš kus, svého prokletého života. Říkala si mi, že mě a temnotu ne...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
ve vzduchu je noc na jazyku celýho Salvátora Dalího ale z pusy vyjde tak maximálně mýdl...
Cítila jsem se spoutaná dnešní dobou, cítívala jsem se, jako když se brouzdám mlhou. Pesimismus...
Slunce je vysoko na modré obloze, v srdci mi začíná citová koroze. Slunce se opírá do zad a do d...
 Vlní vody času pohupují předjařím v uvolněném rytmu nevázaného veselí.   Pr...
jsou horší věci než je smrt - třeba si objednat zas další pivo a čekat že stane se víc ne...
Jednoduše píšu disstrack, na všechny, co mě naštvali. Tohle není jako text písně, aby se v to...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
0