Poezie

Zatracené přátelství

Autor: KarlosD

Dlouho jsem tě neviděl.

Odcizení je pro mě osvobozením.

Žádná moudra jsem od tebe nikdy neslyšel,

mám jen záblesk vidiny budoucího setkání.

Jaké bude? Nejspíš se jen pozdravíme

a půjdem dál každý svou cestou.

Vzpomínky vyvstanou, i když třeba naposled na sebe narazíme.

Nikdy nebudem už spolu tvořit, nepřesvědčí mě žádné tvé laciné gesto.

 

Někdy přetrháváme kontakty jak řetízek s korálky.

Někdy přerveme okovy za účelem volnosti.

Co bylo – bylo, neznělo to do dálky,

s člověkem jako ty už se bavit nechci!

 

Zklamal jsi mě.

Bez tebe můj svět lepší je.

Už žádné galeje

nudy či hněvu, štěstí nade mnou věje.

Zklamal jsi mě.

Začal si s pikem, byls bestie,

bez citu, krysa bez páteře.

Z přesvědčení už mě nic nevyvede.

Jsi na tom líp?

Mé ego už odpustit nedovede.

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

KarlosD

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

 Pavoučí sítí protkaná křehká a bezbranná jemným citem spoutaná tichá a pokorná pod kůží ...
Ukryta v řečišti zjitřených citů v touze r o z e p n o u t   s e   zdolat všechny hori...
Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...
Našeptává slůvka tklivá, o tom jak je těžké býti, o tom jak je krása pomíjivá, když n...
Noro vem si bonbon, dnes to vadit nebude. Noro, zavři oči, ať nástrahy světa nespatříš. Noro,...
Rozpad osobnosti Proč? Proč jen? Proč? Zmítá mi hlavou lidský kolotoč… Vždy, když v ...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
  má tělo rysů vlažných - ta stála by mi za hřích - Však odsekla jen „nazdar!“ a hříc...
Okamžik   v éterickém rozplynutí ...
Má láska k tobě roste, mé srdce je čisté, prosté. Jsi mužem, jenž mi učaroval, polibky něž...
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
Ruce svázané Do ponižujícího symbolu prosby Myšlenky upjaté na lepší a zářivější zít...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
Ráda pozoruju z voňavé slunečné stráně pastvinu u lesa a na ní stádo krav. V tom soustř...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

času co tady máš – máš vždy moc málo! – žiješ a umíráš… co za to stálo? a za co stá...
Chuť tvého klitorisu zhořkla mi na rtech, už nechci se probouzet ze snů, chuť klitorisu, zhořk...
Mít tě blízko a slyšet tvoje srdce bít. Usmát se, pohladit, ústa tvá něžně políbit. Být ve...
Proč až teď, když je příboj vysoko? Proč až teď, když je slunce daleko? Proč až teď,...
stříbrný svit půlnočního úplňku měsíce lesku pod mraky deště razí si cestu sk...
Můžeš mě pohladit. Můžeš se mi smát. Šeptat mi do ucha, že mě máš rád. Můžeš...
Podběl   Skromný a nenáročný na jalové hlíně vyvážce, či na příkopu podle sluneční z...
Kosí trylkování za oknem připomnělo   Včera jsi vdechla jaro   Obnažené k...
zdál se mi sen – noční můra - že věci co jsou můžou nebýt - zdá se mi sen – denně zn...
Jsou věci, které nikdy nepřebolí i když tisíckrát o to budeš stát. V Akášských spisech psá...
Zaklepalo u mých dveří stáří a já blázen pustil jsem ho dál Teď mi zdravá jídla stále vař...
sžírá mě jak tě miluju a pálím zašlé foto. pálím ho a lituju - pálím ho právě pro...
Muzika mě nakopává. Není to kickboxer, ale silná káva. Dražší než polovička drahá, p...
blbý že nestojím za žádným hnutím – sedím a čumím a nevstát se nutím – ideje mění...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
0