Poezie

navždycky

Toto dílo je (13/23) součást sbírky: 
čas od času - únor 2019
  

a je to tu zas – zase se loučíme –

a pořád tolik toho bych říci chtěl.

– přesto tu navždy náš rozhovor končíme –

příště už snad bych to udělat měl…

 

a je to tu zas – dveře jsou zamčené –

a pořád tolik toho ti říci mám.

– na tvoje „ano?“ já ale řekl „ne.“ –

a příště nebude… co jsem to udělal?

 

– navždycky

 

 

sledujte nejnovější tvorbu na instagramu @casodcasu
www.instagram.com/casodcasu

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 12         Část 14 >>

O autorovi

martin novák

čas od času
si člověk řekne "?"
čas od času
o tom i napíše...

www.casodcasu.cz

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

vědět že ta krása patří ke mně držet tě pevně pak zas jemně podívat se do zářivých očí...
Proč v symbolech Lásky vidím vždy zabodnuté dýky A proč prostřelují je šípy ...
Čas a prostor časoprostor otvírá se brána utkaná z pavučin. Vidíš cestu? Jsi šťastný m...
Ráno Ze slunce se vůně snesla Nabral jsem si celou pěst Vytáhla mě z mého křesla Čichám č...
U asfaltové stezky vyrostl podběl osamocen Nevypadal vůbec bezbranně Svou sílu dával na odiv plný...
Jsem sobec! Vidíš ty nafouklé tváře? Než se rozdělit, sama vše sním. Vidíš ten nepř...
včera jsem rozhodl se dnes to vzdát a dnes jsem rozhodl se tomu smát! - kdybych se jednou snad r...
Chtít od života víc a od sebe chtít více, Ty víš co chci Ti říct, dýcháš skrz mé plíce. M...
cesta mezi hroby byla namrzlá sklouznul jsem se nahoře se bílé stromy škrtily dole mezi kam...
Kytičku fialek donesls mi – potěšila. Neřekls nic – nemusels věděla jsem – ...
Kéž těšil by mě pohled na utrpení místo toho obdivuji stromy pod tíhou krásy krčí se v pok...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
Vlahé letní ráno vládne ticho, mír a klid naruší jen lehké třepotání to motýl zavrtěl se ...
chybí mi chůze tvá a tvoje tělo - ty jeho nohy a stydká pokožka. chybí mi pohyby s nimiž od...
Co máš za manýry? O co se snažíš? Avšak bezvýsledně. To si tu zohledněme. Zamilovanost k živ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Perličky příběhů navlékni na šňůru - vyprávěj – prosím ať jsou vlídné a l...
Blažená se špínou za nehtama že dala jsem něco přírodě Až nadejde čas i ona mi dá...
Struny podzimu   Zas znějí tóny něžné melodie to podzim zvolna přichází u srdce jímá lehk...
Taková jednoduchá jednoduchá věcička psací pero to je Je to pecička a je moje. Pero psací ...
Po vyprahlé poušti na cestu ses dala jen mrtvé sem pouští Kde ty ses tu vzala? Chtěla jsi plout sta...
Prozatím létáme uvnitř sklenice a všechen vzduch, který dýcháme, je ředěn slovy, která ř...
Krtek Vynálezci by se měli zamyslet. Jak takový drobný tvor s malými pacičkami dokáž...
Řekni, co se ukrývá... v jedné malé pralince v černé notě na lince ve psaníčku mamince a v oč...
Z rákosu vytvořená do šněrovačky vztahů upjatá sponami zvyků přišpendlená a cesta k srdc...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
Mít tě blízko a slyšet tvoje srdce bít. Usmát se, pohladit, ústa tvá něžně políbit. Být ve...
Tajemství staré zahrady   Ve staré zahradě se krásně sní. Vítací sukovitý strom větvemi p...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
Čekání Je skvělá komedie Čekáš a čekáš A srdce bije Když pokračuješ v čekání...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
0