…aneb báseň navždy(?) rozepsaná
věnováno všem co chtěj nemít co ztratit
a vědí už že zítra se zapomenou vrátit…
no a taky holkám – jejich nahým tělům –
mimo to též známým (ne přímo přátelům)
a taky těm ostatním co poztráceli duši
(že ji nikdy neměli jen v hloubi její tuší)
… vám věnuji svůj poslední(?) (ne)smrtelný odkaz
– že největšího věna se dostalo mi od vás…
© martin novák
www.casodcasu.cz
Hlasité předčítání
