Ó jak může člověku být hezky
Když je lásky na začátku stezky
Ó jak může být jako opilý
Když mu láska dá křídla motýlí
Ó jak může všechno zdát se krásné
Ó jak mohou zmizet chvíle strastné
Ó jak barvy všechny jsou jasnější
Ó jak býti šťasten je snadnější
Ó jak může člověku být skvěle
Když za láskou vydává se směle
Ó jak náhle budoucnost zářivá
Duši svými paprsky zahřívá
Ó jak může božská hudba zaznít
Z níž se člověk může snadno zbláznit
Ó jak náhle příslibné vidiny
Objekt touhy zjevují jediný
Ó jak mysl pod vládou je zcela
Oné touhy jež pramení z těla
Ó jak mysl tělu je v područí
Jeho potřeb chycená obručí
Ó jak mysli nevadí to ale
Že má množství volnosti jen malé
Ó jak ony tělesné žádosti
Spíše pro ni jsou zdrojem radosti
Ó jak třeba je však dát si pozor
Aby mysli neztemnil se obzor
Aby ony myšlenky plamenné
Nestaly se úrazu kamenem
Aby ony naléhavé vize
Nepřinesly neúspěchu sklizeň
Aby ona toužebná posedlost
Nepřinesla zklamanou pobledlost
Neboť ono zaslepení touhou
Plodí vždycky katastrofu pouhou
Jenom dílo zkázy a marnosti
Plodí ten stav zamilovanosti
Kdo chce úspěch ve svádění míti
Musí velmi obezřetný býti
Musí chladnou hlavu si zachovat
Pokud nechce navěky krachovat
Nesmí příliš snadno dát se zmámit
Vizí štěstí jež ho může zranit
Nesmí věřit že už má vyhráno
Že je všechno riziko zahnáno
Musí řádně vyzbrojit se k boji
Pokud k lásce chce si jednou dojít
Nesmí příliš podlehnout přílivu
Oněch sladce opojných příslibů
Neboť boje s ženami jsou tvrdé
Na což ženy jsou patřičně hrdé
Ten kdo na ně nebude vybaven
Bude věčným porážkám vystaven
Proto bude třeba se hned zbavit
Mylných představ které ničí zdraví
Ony sladké představy o štěstí
Vedou u žen vždycky jen ke scestí