Už červené listy ze stromů padají
Už do teplých krajů ptáci pryč chvátají
Už nám letní krása z dálky sbohem dává
Už budoucnost zdá se čím dál více tmavá
Už jen velmi bledá sluneční záře je
Slunce ještě svítí ale už nehřeje
Už havrani černí kolem polí krouží
Už obloha temnou předzvěstí nás souží
Už se všeho zmáhá truchlivá nálada
Už nás jenom k žalu příroda nabádá
Už všem živým tvorům docházejí síly
Pod mrazivým nebem lidské srdce kvílí
Už se černé stíny do duše vkrádají
Už zármutku stavy těžko se zvládají
Už se z velkých dešťů dělá voda dravá
Už se černým bahnem plní chorá hlava
Už do mysli bijí divoké peřeje
Slunce ještě svítí ale už nehřeje
Už jsou cesty plné rozblácených louží
Už do mlhy bílé celý svět se hrouží
Už znavené slunce stále dřív zapadá
Už síly a lesku zřetelně postrádá
Už hřejivé světlo halí opar bílý
Pod mrazivým nebem lidské srdce kvílí
Už se ty dny plné nečasů střádají
Už tím všechny smysly výrazně strádají
Už se všeho jímá atmosféra spavá
Už k zániku spěje každá síla zdravá
Už jen těžko nová naděje okřeje
Slunce ještě svítí ale už nehřeje
Už zlověstné stíny stále víc se dlouží
Už večery temné pomalu se plouží
Už všechno co kvetlo masivně uvadá
Už k zimnímu spánku všechno se ukládá
Už k mrtvému bodu celý svět se chýlí
Pod mrazivým nebem lidské srdce kvílí
Už nadarmo duše po vzplanutí touží
Už jen zlému smutku poníženě slouží
Už ji temnou silou úplně ovládá
Už o každou radost zcela ji okrádá
Už ke štěstí cesta těžko dojde k cíli
Pod mrazivým nebem lidské srdce kvílí
Hlasité předčítání