Ahoj

Ahoj Světe

Vidím, že probouzíš se opět beze změny

Planeta bez duše, jak píseň bez ozvěny

Jen úzkost v zákoutích tvých kvete.

Ahoj Nebe

Ty, jenž na nás bez ustání shlížíš

Radost nebo smutek mezi lidmi šíříš

V tvých hlubinách opouštím sám sebe.

Ahoj Stromy

Bezejmenní starci znalý toho, co kdysi bylo

Pomníky na dobu kdy existoval opravdový život

Ztracený nyní mezi betonovými domy.

Ahoj Vlny

Nespoutaná energie, podstato všeho kolem nás

Hluk naší doby vám bezohledně sebral hlas

Svou bezmocí jste právem pobouřeny.

Přírodní živly, krásy a potěšení

Bez vás v našem těle duše není

Bohužel ale stále nechápeme

O co se svými činy připravujeme

Ahoj Lidé

Nevědomí, plní zloby a zaslepeni prohnaností

V objetí země stali se z nás bezohlední hosti

Ona však bez nás bude dál

Z nás bez ní ale jen těžko něco zbyde