Poezie

Ocúny u cesty

Ocúny u cesty
Autor: Motýlek
Toto dílo je (27/31) součást sbírky: 
Čtyři roční období
  

Ocúny u cesty

 

Trochu se stydí

naháčci na příkopu,

že potvrzují

nástup podzimu.

 

Nemají proč

řidiči je míjejí

oči na tachometrech

nohy na plynu.

 

Lhostejně nevidí

ani spolujezdci,

že v trávě u cesty

se krčí křehká krása.

 

Svět pádí

utržen ze řetězu

slepý a hluchý

na virtuálním kolotoči jásá.

 

 11. září 2020                                                                   Foto: Irena Švecová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 26         Část 28 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Země ze mě   jen se tak trochu povrtat prokypřit pod povrchem i hlouběji důkladně pozobracet ...
Takové divné rozpoložení   Nemám v tom jasno jako za mlhou něco se rýsuje něco ...
TUNEL je tma, SLUNCE je teplo, SRDCE je dříč, KOPEC je světlo, ÚSMĚV je máma, DĚTSTVÍ je pryč, ...
Kde jsi  Lásko má, ztracená
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
život je zábavný. šťastný i bídný a vlastně takový jaký si uděláš - můžeš žít s...
Potichý šepot, šumění listů, studený vánek, vzdávám hold místům, zalitým vodou, líbez...
I   již stojí zde - na břehu říčním - daleko černých stěn přehradních vě...
křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
Pouliční lampy v řadě chtějí všechno kolem znát. Poctivě tu svítí na zem, tomu, kdo se nech...
hřmí mi myšlenky po kolena v blátě usychám   pomalu vplouvám do nikam   Bůh ví...
Náplast na sucho, konečně prší, vydatný déšť potřebný. Venkovní aktivity sice mrší, ...
  co bych to víc komentoval? proč se tomu nesměješ? celou bych tě potetoval něčí...
  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Viděl jsem tě krvácet s pocitem upíra upřeným pohledem laskal tvou krásu oddělen od tebe...
Až zjistíš, že už tu nechceš být. Až sbohem dát budeš chtít, přesto svým životem buď si ...
Za pár dnů přijdou ledový muži. Led je cítit venku již teď. Holky se válejí v chladné ka...
Den se dostal ke konci, měsíc svítí do noci. Na nebesa hledím, moře hvězd vidím. &nbs...
Pozvedl svou hlavu k nebi, k těm velkým bílým polštářům. Ach! Smět se tak na ně polož...
Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
Bledule   Tak se dívám, tiše žasnu, utápím se celá v krásnu. jak to dělá něžná kráska...
Země ze mě   jen se tak trochu povrtat prokypřit pod povrchem i hlouběji důkladně pozobracet ...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...
Ztrácení Umírání Bolest Strach Slzy padající Do klávesnice Rozmazaná písmena V sešitu ...
„píšu – tedy jsem!“ - vykládám svému psovi - asi chce jít ven - říká mi svými slovy…...
Chuť tvého klitorisu zhořkla mi na rtech, už nechci se probouzet ze snů, chuť klitorisu, zhořk...
docela drahý víno na to že piju sám… měl bych být spokojen - a přesto nejásám. vždyť ...
sedím s tebou sám na bytě a pokouším se zabít tě… ostatně tu sedím sám - sám s tebou ...
Andělské požehnání pro zemi Bohem milovanou Anděl Přítomnosti žehná zemi zaslíbené posvátnou...
0