Poezie

Bludný kruh

Autor: KarlosD

Někdy mám pocit, že jsem bezvýznamný člověk,

jakmile promluvím, lidé otáčej se zády.

Víra mě však žene dál, já mám na čem stavět.

Vím, že budou situace, co zhatí bludný pády.

Bludný kruhy vrací mě tam, kde jsem byl.

Neřeším to tak, že bych denně chlastal, lil.

Procento lidí přece stojí za mnou dýl.

Díky nim ujdu ještě spoustu neuzavřených mil.

S pílí vpřed, najít cestu z nehostinného cyklu.

Neříkat si: „Z kolotoče proher neuniknu.“

Černé myšlenky fakt nejsou dobrou cestou.

Malý impuls, cesta ven, tak let’s go.

Pozitivní přístup se snahou v tom vidím malou výhru.

Cestu ven nenaleznu, skočím-li do smrtícího víru.

Myslím si, že v tom víru nikdo nechce papat síru.

Přeji všem zablouděním do života sílu!

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

KarlosD

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Kopeček Znám jedno místo na světě oblý kulatý kopeček na něm malá stráň velký tak asi ja...
úsvit na pláži – soumrak na horách - ruce rozpažil na mostě sebevrah - spával na plážích. vst...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
Kde křičí skonalí žízniví není jsoucna pranic a svět zdmi v nekonečnu oplocen absurdní svět,...
Závist   Přítel mi píše, že mi závidí Do mého života však slepý, nevidí Za tuto z...
příval horečky v mozku tiká budík, s trhavinou ... Rauš posedlosti v očích zračí se nejz...
Ahoj krásko, co jsi zač?   Tvůj hlas zní hluboce, je ostrý, jako nože protíaj...
 Pavoučí sítí protkaná křehká a bezbranná jemným citem spoutaná tichá a pokorná pod kůží ...
  Nejbohatší láska ... Přátelství je víc než Láska
nahá na mě skáče. směje se. a pláče. zrychlí. křičí „i‘m so close!“ - jen aby m...
Vzpomínky dřeva v podkroví. Smrkové židle, stůl dubový. Šlapací stroj má tu svou skrýš, i ...
Krtek Vynálezci by se měli zamyslet. Jak takový drobný tvor s malými pacičkami dokáž...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...
bylo by milé překvapení kdyby tam na mě čekala. bohužel… taková není – to už by spíš š...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

NA ZASNĚŽENÉ TERASE Na zasněžené terase V mlhavém křišťálu Tišíš touhu po kráse Prázd...
Vyhnilá ze středu svého bytí ze džbánu piju svůj absurd drink otupěle jen v noci svlíkám ...
Nic není to chvění zavibruje na struně hezky jemně ve stejné tónině. Krásné poro...
Jsem člověk, jsem žena, o půlnoci porozena. Jsem dítětem, jsem dcerou s duší pokroucenou. Jsem v...
Až se oblaka roztrhnou přivineš mě k sobě konečky prstů prohrábneš mi vlasy ledabyle Včerej...
Je jen tisíc růži a nejsi v tom sama. Hledáš v nich odpověď, ale trny dělají svoji práci. Z...
Tvůj kompulzivní zvyk laskat si vlasy testamentem je nekonečnosti a já taky nechci př...
Okamžik   v éterickém rozplynutí ...
možná si před spaním vyčistím zuby. co bych si nalhával – dělám to z nudy. spát se mi n...
Linkovaným sešitem čárám slova s pocitem prázdna Vytrvale, neurvale v každém řádku ...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
Objevuješ se vždy, když za oknem padaj kapky - přicházíš znenadání, nezvaná, věčná S obliče...
Ke hvězdami poseté pustině noci, ve které vyjí osaměle zářící kojoti tesknou melodií výkři...
  co bych to víc komentoval? proč se tomu nesměješ? celou bych tě potetoval něčí...
Jsem sobec! Vidíš ty nafouklé tváře? Než se rozdělit, sama vše sním. Vidíš ten nepř...
0