V závislosti na délce noci
jsme shledali svou tvář příliš starou,
zvrásnělou a nehezkou na pohled dotyků
Přesto jsme s drogovým opojením –
– a jen jsme, my a nic víc…
Smyslů zbavení, přitom tak vnímaví.
Veškeré mluvení se slilo do prastarých jazyků,
v obyčejných věcech vnímáme přítomnost duchovna,
když promlouváme k vizím z plstěných dek
a za zavřenými víčky stáváme se renomovanými vizionáři
V závislosti na síle energetických vln
jsme následovali své třetí oko
a smáli se a plakali zároveň,
vůbec nevědouce proč –
– protože…
Roztřesenýma rukama jsme před světem
schovávali svou divokou tvář,
protože za mříží z prstů se člověk cítí bezpečněji,
když kolem schránky běhají nezkrotné entity
lačné po novém těle, po dalším šedém mo(z)ku