Poezie

Podzimní loučení

Podzimní loučení
Autor: Motýlek
Toto dílo je (39/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Podzimní loučení

 

Když břízkám řídne šat

nezbývá než přijmout fakt,

že podzim vládu zimě předává.

Penízky listů uplácí ji barevnými

v mědi, také ve zlatě,

veverka ořechy v nich schovává

roztržitá je a sama neví

kam je uložila a kde zas na jaře

nová sazenice čeká tě.

Nechce se nechce, loučit

s teplem slunečních paprsků

co bloudí po krajině

třpytí se v zachyceném pápěří

či nastražené pavučině

kde kapky z mlhy zbyly.

Hlohy a šípky, trnky

tažným ptákům plody vydaly

trávy a bodláky je bohatě pohostí

ježek zahrabal se do listí

– prosím nerušit, s radostí

zachovává listovní tajemství,

spokojenosti a klidu je mu přáno

i jezevcům je zimu přespat dáno,

 kolikrát probudí se, nikdo nezjistí.

Kdo má zájem, podělí se o  houby,

jeřabiny, kaštany, bukvice, žaludy i o šišky,

plši i myši, myšice si zásobily pelíšky,

všechno je jak má být, brzy nastane klid,

srnkám už ztmavly kožíšky, blýskla zrcátka

v pyžamcích jsou i malá prasátka,

že nejdou spát prý pro hry nevěděla

a kapradina z bujné zeleně přes zlato zrezivěla.

Ve ztichlé krajině je slyšet každý padající list,

už ani osika se netřese, sojka tu zprávu roznese

a pak s posledním lístkem ticho po lese se rozhostí.

Přijde zima.  Je to tak dobře.

 Příroda si pod sněhem odpočine,

nabere sílu,  lidé doma u kamen se hřejí

a děti věří, že zázraky se dějí

a já si sním v čase adventním.

 

 

V Litomyšli  23. listopadu 2021            Irena Švecová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 38         Část 40 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 2 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 2 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  každá mince má dvě strany… – motivy upřímné za maskou zrady. člověk pln štěstí ...
úsvit na pláži – soumrak na horách - ruce rozpažil na mostě sebevrah - spával na plážích. vst...
výkřiky do tmy a výkřiky do světla - bylas snad opilá když jsi se vysvlékla?   ...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
Kam se schovají v zimě víly   Kam se schovají v zimě víly to mě trápilo, když jsem malá b...
Vím, že tam někde jsi, čekáš tam na mě na neurčitém místě. Zatím je nepopsaný náš spole...
Stejně jako prázdné lahvi už nechybí tvé rty tak lhostejně leží na zemi kusy zmuchlaného pa...
Jsem Salieri Svářící se s Bohem A hledající svého Mózarta již jedno jsou s Ním ve svat...
Podej mi ruku Ma draha uvedomela zivotem ovonena pojd provedu te V mem raji Muzem nakouknout Do Tvych snu...
Fénix ... náhle vstáváš z šedobílého popela
Červenka   To chvění chci zažít když jasan listy nasadí a ve svěží zeleni červenka se ...
Zlatý podzim   Už zase barví listy podzimu falešným zlatem lichvář vítr, plnými náručemi ...
♥ Uplakaná ♥ Myšlenky tvé tančí v záchvěvu slunečního svitu Jednotlivá slova navždy u...
Slova tvá, jako duhová perleť magické rosy, zazáří pokaždé, když charisma Měsíce okoření je...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  každá mince má dvě strany… – motivy upřímné za maskou zrady. člověk pln štěstí ...
zdál se mi sen – noční můra - že věci co jsou můžou nebýt - zdá se mi sen – denně zn...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
Kakosty   V údolí lučních kakostů se říčka Desinka jako stužka v zákrutech meandrů a p...
Slova tvá, jako duhová perleť magické rosy, zazáří pokaždé, když charisma Měsíce okoření je...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
Můžeš mě pohladit. Můžeš se mi smát. Šeptat mi do ucha, že mě máš rád. Můžeš...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
bodavý svit zlatého slunce na širém obzoru pluje napříč blankytně modrou hladinou a odr...
Vím, že tam někde jsi, čekáš tam na mě na neurčitém místě. Zatím je nepopsaný náš spole...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
úsvit na pláži – soumrak na horách - ruce rozpažil na mostě sebevrah - spával na plážích. vst...
výkřiky do tmy a výkřiky do světla - bylas snad opilá když jsi se vysvlékla?   ...
Má láska k tobě roste, mé srdce je čisté, prosté. Jsi mužem, jenž mi učaroval, polibky něž...
Podej mi ruku Ma draha uvedomela zivotem ovonena pojd provedu te V mem raji Muzem nakouknout Do Tvych snu...
0