Poezie

Mezi pramenem života a studnou zapomnění – ČAS

Autor: Motýlek
Toto dílo je (9/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Čas a prostor

časoprostor

otvírá se brána

utkaná z pavučin.

Vidíš cestu?

Jsi šťastný

máš cíl!

Chceš cíl?

Není lepší cesta?

Na cestě můžeš

zažít spoustu

jedinečných  okamžiků.

Let motýla

zpěv ptáka

šumění lesa

bzukot čmeláka

hebkost polibku

maminčino pohlazení.

První krůčky do náruče

první chtění

první láska

nejdřív je všechno první

a jedinečné

tak jako Ty.

Není třeba se trápit

že se všechno mění

 je to život

i když se měníme

jako cesta

 stárneme –

už víme

ale ty malé

hezké chvilky

nás drží nad vodou

v čase

mezi pramenem života

a studnou zapomnění

aby nám život

prázdně

 neprotekl

mezi prsty.

Čas je pán

čas je osud

pavouk požírá

ČAS.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 8         Část 10 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

včera jsem rozhodl se dnes to vzdát a dnes jsem rozhodl se tomu smát! - kdybych se jednou snad r...
Den se dostal ke konci, měsíc svítí do noci. Na nebesa hledím, moře hvězd vidím. &nbs...
déšť promáčel mi celý dům a rozpustil básně… oproti jiným zážitkům - opravdu moc krásn...
Země ze mě   jen se tak trochu povrtat prokypřit pod povrchem i hlouběji důkladně pozobracet ...
úsvit na pláži – soumrak na horách - ruce rozpažil na mostě sebevrah - spával na plážích. vst...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
Vzpomínky dřeva v podkroví. Smrkové židle, stůl dubový. Šlapací stroj má tu svou skrýš, i ...
hlavně ne ten ostrej nůž! to bylo by moc rychlý – raději zkus rudou růž a tiše ze rtů vzdyc...
Linkovaným sešitem čárám slova s pocitem prázdna Vytrvale, neurvale v každém řádku ...
Pozvedl svou hlavu k nebi, k těm velkým bílým polštářům. Ach! Smět se tak na ně polož...
Jako Dylan přepínám kanál od kanálu Jenže V pět hodin ráno Dávali portrét se mnou sp...
Zátiší Dívám se na obrázek Zátiší s kdoulemi. Ty mně neznámé plody pevné a tvrdé jako ...
říkám si proč ne – i když... co já vím o tom? - není čas přemýšlet - možná až potom - ...
kdysi jsem chtěl psávat písničky bluesový - že kluci zbrklí jsou a holky rumový - mí holky...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Tajemství staré zahrady   Ve staré zahradě se krásně sní. Vítací sukovitý strom větvemi p...
Horko a popraskané ruce, V ústech sucho a bolavé plece. Uz to trvá několik dní. Tento okamžik nem...
vracím se vlakem sám z prahy zpět do brna – každej tam koho znám mě trochu odrbal… však o č...
Sehnal jsem si very cute deník, píšu do něj i v noci, i ten zlom, kdy jsem opustil nočník. Vždy...
Vítr je nezbeda hravý a laškovný skáče a dovádí odmávne vzpomínku nadzvedne sukýnku pře...
je něžná jako voda však chladná jako sníh. k ní pne se moje touha - ta stojí mi za hřích. &...
na terase  den bláhový zastavit pokoušíme ...
Plískanice, kmínka, oříšky, zmínka. Proč jsou ty lístky tak zetlelé? Kéž by vydržely...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
spěchám rychle zvenčí domů vytáhnout věci z pračky ven než zmokvají a zasmrádnou.   s...
kdysi jsem chtěl psávat písničky bluesový - že kluci zbrklí jsou a holky rumový - mí holky...
Jsme snílci, kteří věří snům, jenž odráží se v zrcadle. Tápeme slepí na bradle… Uv...
V zašité kapse na prsou tíži mě poslední zbytky láskyplného toluenu, kterýs nosívala míst...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
Kosí trylkování za oknem připomnělo   Včera jsi vdechla jaro   Obnažené k...
0