Poezie

Zatazeno

Autor: Davi

Na hlave kapuce

Venku dest

Pod botama blato

Blato jenz se vtira do bot

Tetovana ruka po dodeku kapek deste

Promeni se v praminek

Voda jez se zas meni kapku

Pada dolu do bahna

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Davi

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Slunce je vysoko na modré obloze, v srdci mi začíná citová koroze. Slunce se opírá do zad a do d...
Rosa Po tváři stéká ta rosa, co kdysi pampeliškou bývala. Zleva doprava vesele se kýva...
Vím, že bych neměla tu sklenku na noc pít neb stala se mou večeří a já v ní hledám kli...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
Objevuješ se vždy, když za oknem padaj kapky - přicházíš znenadání, nezvaná, věčná S obliče...
ty, nepravém odsouzená neznalým zatracená dej mi jiný stupen vědění úhel vidění ulev od mi...
  Stal jsem se součástí romantického parku, stal jsem se bdícim okem uprostřed geometri...
V zašité kapse na prsou tíži mě poslední zbytky láskyplného toluenu, kterýs nosívala míst...
Podběl   Skromný a nenáročný na jalové hlíně vyvážce, či na příkopu podle sluneční z...
Okamžik   v éterickém rozplynutí ...
srát na to! – jsem nasraný! – „srát na to!“ je napsaný… „srát na to!“ – ale na co ...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
Nemoc je služebníček Boží, je v nás tak jako Duch a kdo ji do svého srdce vloží. uzavř...
Neumíš kreslit? Krasopisně psát? Zpívat, básnit, textovat? Na žádnej hudební nástroj hrát? ...
proč to my nedáme do kupy? vždyť krása tvá mou pýchu otupí a tělo mé tě v zimě zahřeje...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  Stal jsem se součástí romantického parku, stal jsem se bdícim okem uprostřed geometri...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
Po rozevlátých vlasech bříz po zlátnoucích strništích po kuličkách pámelníku po ptačím k...
ty, nepravém odsouzená neznalým zatracená dej mi jiný stupen vědění úhel vidění ulev od mi...
Ve smíru s galaktickou kocovinou nalitou do půllitru nekonečnosti a uzavřenou do krabi...
...aneb báseň navždy(?) rozepsaná     věnováno všem co chtěj nemít co ztratit a v...
Kovovým monstrem vezu se, Tkví mi v hlavě, zda svleču se, Ze všeho temného, co na mě vidí, Ne...
I   již stojí zde - na břehu říčním - daleko černých stěn přehradních vě...
Příteli můj, nejlepší z nejlepších, dokážeš ve mně vždy vyvolat smích. Příteli můj, nab...
uprostřed pokoje před skomírajícím světlem posledních svící, ,,to prej, aby byla trapná r...
Kéž těšil by mě pohled na utrpení místo toho obdivuji stromy pod tíhou krásy krčí se v pok...
Vím, že tam někde jsi, čekáš tam na mě na neurčitém místě. Zatím je nepopsaný náš spole...
Po nekonečnosti pracovní doby v době, kdy už čestní lidé volají pořádkovou službu na pobudy ...
Vyprahlost v horách z horka a záře, deru se hlubokých borůvčím, hledám studánku sil. "...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
0