Město se přikrývá
bílou peřinou
a já vstávám.
Zasněně hledím
na bílé pláně
za oknem autobusu.
Zasněně hledím
a trochu s lítostí
jak vločky tančí
a já žádnou z nich
nechytím.
Pohled můj
a myšlenky mé
s vločkami tančí
tam venku
tam v tom jasu.
A já sedím
poslouchám výčitky
nic mě nebaví
a všichni štvou.
Jednou se rozběhnu
a budu tančit
uprostřed vloček
jako vítr
co žene je
jednou tam
a potom zase zpět.
Jednou
budu šťastná
uprostřed vánice.
Jednou…
Hlasité předčítání