Poezie

Krtek

Autor: Motýlek
Toto dílo je (5/16) součást sbírky: 
RECI ŘEČI
  

Krtek

Vynálezci by se měli zamyslet.

Jak takový drobný tvor

s malými pacičkami

dokáže hory přenášet.

Nejde mi to na rozum

je to proti všem zákonům.

 

Když si člověk uvědomí

že by měl udělat tunel

holýma rukama, aniž by měl nářadí

veliký tak, aby jím sám prolezl

a navršit hlínu do velikosti domu

co říkáte tomu?

 

Stejně ho obdivuju.

Zahrádkáře přivádí k šílenství

no a co?

I když u nás ryje

tak ty hromádky rozhrnem

a taky žijem.

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 4         Část 6 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Vyprahlost lidí, vyprahlost lesů, lidi chlastaj dál, zodpovědnost za sucho nesú. Všichni jsme...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
[video width="720" height="720" mp4="https://www.klubliteratu.cz/wp-content/uploa...
~ Při meditaci nad výškou, překrásný Let na čas se dívám ~ Pomník pro všechny: - kdo přiš...
Žádná dlouhá souvětí, až k Tobě přání doletí, potěší snad i pár krátkých řádek. M...
Ujíždím z toho neosobního dusivého betonu... Vítá mě zelená náruč Mám chuť se do ní vrhnout...
Ráno se opírá o okenní rámy Se silou hrotu oštěpu A elegancí dámy Jeho světlo se láme ve...
Častý lety ze dveří maj světlý stránky Vyhřejvám se v popředí jen za stylový známky Plný sc...
Vyprahlost v horách z horka a záře, deru se hlubokých borůvčím, hledám studánku sil. "...
Jsem sobec! Vidíš ty nafouklé tváře? Než se rozdělit, sama vše sním. Vidíš ten nepř...
Hledám konec nohou podobné praku, který míří ke hvězdám bílým skvrnám v temnotě noci propocen...
nahá na mě skáče. směje se. a pláče. zrychlí. křičí „i‘m so close!“ - jen aby m...
Mám ráda tvoje dotyky, jak mi hladíš ramena, tvář i kotníky. Mám ráda, když mě políbíš......
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo mé...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

stříbrný svit půlnočního úplňku měsíce lesku pod mraky deště razí si cestu sk...
Mít tě blízko a slyšet tvoje srdce bít. Usmát se, pohladit, ústa tvá něžně políbit. Být ve...
Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...
[video width="720" height="720" mp4="https://www.klubliteratu.cz/wp-content/uploa...
zdál se mi sen – noční můra - že věci co jsou můžou nebýt - zdá se mi sen – denně zn...
Ujíždím z toho neosobního dusivého betonu... Vítá mě zelená náruč Mám chuť se do ní vrhnout...
výkřiky do tmy a výkřiky do světla - bylas snad opilá když jsi se vysvlékla?   ...
Mám ráda tvoje dotyky, jak mi hladíš ramena, tvář i kotníky. Mám ráda, když mě políbíš......
Čeho si na sobě cenit? Za co si pochvalu dát? Chtít se zkusit změnit? Nastolit si nový řád? ...
NA ZASNĚŽENÉ TERASE Na zasněžené terase V mlhavém křišťálu Tišíš touhu po kráse Prázd...
Taneční mistr krouží sálem, jednonohý je tu žalem - ámen Taneční mistr - lakýrky, kravat...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
na smrt se neumírá – na smrt se žije! - a na život všichni umřeme! - zítra nás čeká jen...
Cítila jsem se spoutaná dnešní dobou, cítívala jsem se, jako když se brouzdám mlhou. Pesimismus...
Ruce svázané Do ponižujícího symbolu prosby Myšlenky upjaté na lepší a zářivější zít...
0