Poezie

na břehu. jaro 2014

Toto dílo je (1/8) součást sbírky: 
čas od času - prvotiny
  

I

 

již stojí zde –

na břehu říčním

– daleko černých stěn

přehradních věží

jež jeví

se v svitu

klesající hvězdy

nejbližší

jak temná tvrz

– sídlo lesa

království –

svou vrhající

černotou opanující

jindy se

zelenající

údolí.

 

tu klikatí se

labe –

široké.

hadu se v svitu svíjícímu

podobné. –

skrze údolí

smrkovím pokryté

daleko

do hloubky.

na obzoru mizící

v záři oranžové.

pomíjející

– večerního svitu paprsky

posledními

magie stvořená.

 

rákos polámán

tu břehu náleží.

v bahno se

s trávou prolíná.

řeka

i úpatí kopců již

stínům podléhá

však koruny stromů

nejvyšších

září zlatou se

stále honosí.

 

kdes na protějším

břehu řeky

do vody

cos padá

či nad vodou

ryba nadechuje se

– šplouchnutí a plesk

se z kopců ozývá.

zvuku vlna vlnou vodní

následována

jest –

velké kruhy vnější

prstence vnitřní

opisují

– tak mrtvý obraz vody

náhle ožívá.

však hned

zas klid…

 

klidem k lidem ticho

však není! –

 

ptáčků zpěv

ozývá se v pravidelném

rytmu harmonií

však tolika

melodií

jak básník básníka

by recitací přehlušit

chtěl

– tu báseň nová vzniká.

to nejkrásnější

spojuje.

to z obou špatné

zaniká.

 

a z pod kořenů

převisů

do vod zapuštěných.

z jeskyně temna

zatopené.

či z okolních

houštin při řece

občasný jekot kachen

jež nespatřeny zůstávají

ozve se.

 

pouť dlouhou urazil

až sem.

další krok dnes

neučiní.

tiše sedí

na břehu

přemítaje

člověk

– nikdo – já

a smysly

v nichž tyto krásy

existují.

 

– „čím bez lidí svět by byl?

– krás plný

nikým nevnímán…

a jsem já tam

kde nikdo nevidí?

slova

kde nemá je

kdo slyšet?

– vlny zvuků rozplynou se

v nekonečné mlze…“

 

první osamělé hvězdy

vycházejí v černě modrém

nebi

– i když jak

klišé

to zní –

ledová zář

– diamantová –

pustou duši neomrzí –

potěší ji.

pochmurní.

 

a harmoniky teskný blues

krajem plyne.

však s temné noci

nástupem

i ten zvuk

v kraji hyne

– život spát jde.

 

ke spánku ulehá i ten

člověk – nikdo…

 

☆ Nehodnoceno ☆



    Část 2 >>

O autorovi

martin novák

čas od času
si člověk řekne "?"
čas od času
o tom i napíše...

www.casodcasu.cz

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 5 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 5 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ve tmě choulim se (třesouc se zimou pokryt sněhovými vločkami) k plamínku v kostce ledu. Ve tm...
Malý celostní svět uzrál na hladině okamžiku právě  T E Ď!   Vše dokonalé ...
Jiskřící oči do prázdna hledí, zrychlil se dech, napnula hruď. Krev se již v žilách ředí, v ...
Náplast na sucho, konečně prší, vydatný déšť potřebný. Venkovní aktivity sice mrší, ...
Já si tě zatím jenom představuji Začínám večerem, kdy ukládá se k spánku den Stíny neonů ...
Smutné, ale pravdivé… Chcete-li úspěšní býti, EGO  napumpované musíte bezpodmínečn...
Na zem padá vločka sněhu, chci tebe a tvou něhu. Zahřát ruce, pohled do očí, stokrát než Zem...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
 Vlní vody času pohupují předjařím v uvolněném rytmu nevázaného veselí.   Pr...
vědět že ta krása patří ke mně držet tě pevně pak zas jemně podívat se do zářivých očí...
Ahoj krásko, co jsi zač?   Tvůj hlas zní hluboce, je ostrý, jako nože protíaj...
Až jednou zestárnu chci žít na konci světa v omšelé chaloupce co chátrá celá léta ...
Srdceryvnost postranních ulic, které prozkoumává zásadně po znásilnění další fla...
Sesypaná v rohu na anonymní hromadě nevěda jak se poskládat do úhledných řádků ne-smys...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

ty, nepravém odsouzená neznalým zatracená dej mi jiný stupen vědění úhel vidění ulev od mi...
Život mi prestrel biedny stôl. Stvrdnutý chlieb,horkú soľ, skysnuté víno ponukol. Za dobr...
Nemůžu spát, otáčím se z boku na bok. Plíce mě pálí, mám ucpaný nos. Hlava ta třešt...
Rád mě vidíš se smát, jedním dechem se zamilovat. Rád vidíš, jak podléhám tvým očím, pod...
Taková jednoduchá jednoduchá věcička psací pero to je Je to pecička a je moje. Pero psací ...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
Slunce co z rána rozhlíží se po krajině, voda co strouhou poklidně si plyne. Ten pohled z hory do ...
loni inkoust na papír ronil - letos došel mi inkoust...   - pf 2019   &n...
Koule Jsem koule, co pouští strach kolem sebe z kanónu touhy vypuzena výstřelem nyní já letím za...
Taneční mistr krouží sálem, jednonohý je tu žalem - ámen Taneční mistr - lakýrky, kravat...
Nad hlavou mi jako v komixu visí otazníky Stojím na zastávce a konečky prstů už mi skoro hoří...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
Vím, že bych neměla tu sklenku na noc pít neb stala se mou večeří a já v ní hledám kli...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
  Zrození Vaječník, vejcovod, A děloha, lidský plod. Soustava, co život rozdává. D...
0