Poezie

V údolí

Autor: Majda

Až za úsvitů v údolí,
kde si smutek dovolí,
tiskne ve své dlani měkce
dva malinké lesklé skřipce…

V krajině poseté ranní rosou
vidí ji zas, krásnou, bosou.
Květ bílý do vlasů si zaplétá,
v srdci má strach, že je zakletá.

Sotva se pohledy protkaly,
skřivani ve zpěvu ustali.
Utichl hlahol v krajině kolem,
němý tón lásky nese se polem.

Nejistým pohybem dotkne se tváře,
jemného oblázku jiskřivé záře.
Oči své upře do modré tůně,
cítí se bezpečně jak v matčině lůně.

Poví si vše, ústa však mlčí.
Jen oni dva – dvě srdce křehčí.
Obloha otevře blankytnou bránu,
musí se rozloučit ve slunném ránu.

Polibek něžný na ústa bez ptaní.
Polibek hřejivý, dechy se zatají.
„Zůstaň tu se mnou“ tiše ji prosí.
V dlani ho zastudí kapičky rosy…

Upírá oči do zlatých klásků,
přeje si spatřit svou jedinou lásku.
Vzpomíná v údolí, kde dala mu sbohem.
Raději touží státi se stromem.

Stromem, co netrpí a život dává
– pod kůrou ukrytá naděje pravá…

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Majda

Buď tím, kým chceš být, a nezajímej se o to, co si myslí ostatní.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Tam, tam za tou duhou je přesně ten keř a nikdo mi to nevymluví. Proč se smějete ka...
  dusím se… – nemám v čem podusit rýži… – nákupy (v tom dusnu!) mi jen přitíží ...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...
Slunce co z rána rozhlíží se po krajině, voda co strouhou poklidně si plyne. Ten pohled z hory do ...
Slunce je vysoko na modré obloze, v srdci mi začíná citová koroze. Slunce se opírá do zad a do d...
Myšlenky   Utírám rukou okno, abych viděl víc Krajina ubíhá a mění se na přeskáčku D...
Nebe plné hvězd - SVĚTLÁ CHVÍLE Na nebi září milion hvězd… Avšak já soustředím se je...
Měla jsem sen, který mi nedá spát. Já slyšela hlas jen, který budoucnost dal mi znát. Věc vša...
bylo by milé překvapení kdyby tam na mě čekala. bohužel… taková není – to už by spíš š...
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
Své ruce pnu do větví   VĚTVÍM SE   plna touhy zanechat v té kůře srdce otisk pou...
[embed]https://www.facebook.com/chaoscompanycze/videos/2183575931913461/?t=21[/embed] Vesmír je nekon...
jsou horší věci než je smrt - třeba si objednat zas další pivo a čekat že stane se víc ne...
Rozletí se do všech stran a v půvabných spirálkách se začne pomalu snášet k zemi ... V o...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Začal jsem žít, když postavili mě ke kormidlu a opustili loď plachty potrhané prázdn...
nechceš-li se mnou být – nemusíš. - ne – to ty se mi nehnusíš -   chceš-li být ...
Ledokrása Má jemnohmotná kráso jak vznikáš? Kdo Tě usnoval? Snad čaroděj, či zimn...
Proč v symbolech Lásky vidím vždy zabodnuté dýky A proč prostřelují je šípy ...
Lásko moje, jsem a budu jenom tvoje. Slova tvá tak sladce zní, jsou milá, laskavá a pro mě nevš...
v budoucnosti budou ctnosti… - však dnes mě čeká zářivá dekadence – hýřivá smrt...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
Mám ráda tvoje dotyky, jak mi hladíš ramena, tvář i kotníky. Mám ráda, když mě políbíš......
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
Aralova smrt   Vytáčím číslo s velkou slzou v oku. Prsty se třesou, ruka nechce stát. Jak...
U vysokoškolských kolejí stojí jedna dívka, smutná zdá se, však nepláče a nenaříká. To...
Měla jsem sen, který mi nedá spát. Já slyšela hlas jen, který budoucnost dal mi znát. Věc vša...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
Sny jsou našim peklem, neuhasitelnou touhou po něčem velkém, avšak jen málo komu povede se, ...
Znetvořené tělo, teď táhnu městem soustavy neznámých proudí kolem načichlé kybernetikou &n...
0