Poezie

únor 2019 (best of)
Četba díla zabere cca 3 min.

rok co rok lhalas mi přes všechno krásné

co jsme rok po roce spolu prožili…

byla jsi světlo mé – já vůl co zhasne –

bylas mou drogou co rval jsem do žíly.

 

dva roky léčilas můj dávný zármutek

a bylas upřímná – bylas. až do včera

– řeklas že miluješ mě! – a já utek…

– proč bys mi jinak ty dva roky mlčela?

 

– dva roky

 

 

 

život je zábavný. šťastný i bídný

a vlastně takový jaký si uděláš –

můžeš žít sám anebo se sžívat s lidmi

– dělat i nedělat co dělat „máš“…

 

– když můžeš

 

 

 

všechno je zbytečné

a všechno pomine

– vše co se narodí

zas brzy zahyne…

– o sobě zbytečné

krátké a proměnné.

o sobě zbytečné

a přesto – pro mě ne!

 

– přesto dál žiju

 

 

 

v budoucnosti

budou ctnosti…

– však dnes mě čeká zářivá

dekadence – hýřivá

smrt co mrtvý prožívá!

 

– z hrobu do hrobu

 

 

 

pravda je nesmyslem co vždycky zabolí

– že celý život jsem žil jen pro sebe –

a přeci nazírám z vlastního záhrobí

své četné skutky – co žily pro tebe…

 

– pro tebe

 

 

 

docela drahý víno na to že piju sám…

měl bych být spokojen – a přesto nejásám.

vždyť čím víc vydělám tím více vypiju

– má cenu zbohatnout?… na to si připiju!

 

– přípitek

 

 

 

proč to my nedáme do kupy?

vždyť krása tvá mou pýchu otupí

a tělo mé tě v zimě zahřeje

– přece jsi láska má. já ale tvoje ne…

 

– proč?

 

 

 

 

budu pryč v sobotu. možná i v neděli

– že se už nevrátím jste dobře věděli –

a přece nechápu kam jste se poděli

když jsem se nevrátil už ani v pondělí.

 

pak přišlo úterý. středa. a čtvrtek

– všichni jste utekli – já jsem vám utek! –

v hlavě mám z pravdy té podivný zmatek

– vím… nic se nevrátí – už ani v pátek…

 

– co týden vzal

 

 

 

 

další den. další noc – usínám s úzkostí.

– s úzkostí před dny a dalšími noci –

mrazení proniká hluboko do kostí

– je to tak zkurveně na hovno pocit!

 

další noc. další den – prožívám s úzkostí.

– s úzkostí z úzkostí – na hovno pocit! –

vím že až do smrti mě nejspíš nepustí

– zkurvenej živote – co si mám počít?

 

– úzkosti

 

 

 

prvotiny a krátká tvorba doposud zveřejněná:
klubliteratu.cz/profil/casodcasu
instagram.com/casodcasu

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

martin novák

čas od času
si člověk řekne "?"
čas od času
o tom i napíše...

www.casodcasu.cz

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Podzimní loučení
Podzimní loučení   Když břízkám řídne šat nezbývá než přijmout fakt, že podzim vládu...
Dívka ve vodě
Voda   Poslala mě                  dívka k vodě poslechl jsem její rady    ...
Sny temných nocíSmyje nové ránoByť jsem ještě jejich mociVím vůbec, co se mi zdálo?Probuzení p...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
„lidi jsou zákeřný svině!“ vykřik a vlezl do skříně. - v skříni sám hnil a honil ...
A co my dva uprostřed těchto dní? Kdy uvidím zas zářit Tvé oči jinak než slzami? Kdy zas usly...
Okamžik   v éterickém rozplynutí ...
A curved road with a tree on the side of it
Strach, ktorý ma poháňa ďalej. Strach, v ktorom žijem deň čo deň. Strach, ktorý mi dáva nád...
Říkala si mi, že nenávidíš kus, svého prokletého života. Říkala si mi, že mě a temnotu ne...
V mýdlové bublině jsem se vznášela, a mojí izolací proud neprocházel, v davu jsem se beze slov ...
Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
Jako když kráčím po pouštiKolem jen písek všedních dníA s každým krokem mě lidé opouštíDř...
,,U rozpadlé skály, malé děti stály, pád viděti, výkřik slyšeti. · Nebylo jim p...
Žena borovice [spacer height="14px"] Vydal jsem se s pilou, uříznout si ženu. Rozhodl js...
dal jsem si k večeři dva párky v rohlíku … proč píšu co píšu? co stojí za zmínku? – mož...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

To je zase ránoOtevřel jsem zprávyZ domovaI ze světaVšude je to rozmrdánoA nejspíš celá planetaD...
nech lásku být. znít. doznít v horečce sobotní noci. už končí s hodinou pozdní - mám ...
NEPLAKEJ Snad zdá se mi od nikam do nikam stárnoucí půlnoční sen, na řasách v přítmí šera v...
Vtiskl se dávno a hluboce   Zakotvil dávno a pevně   Prostoupil dávno ...
Přiznávám se, jsem jen lupičTvé duše se mi zachtěloA taky, že myslím na chtíčJak myslím i na ...
Závist   Přítel mi píše, že mi závidí Do mého života však slepý, nevidí Za tuto z...
bodavý svit zlatého slunce na širém obzoru pluje napříč blankytně modrou hladinou a odr...
Měkká a uplakaná hladina padají  kapky - trochu smutná nostalgická dáma.   Vědoma si zr...
Naděje umírá poslední a je nás všech tajná služba, tak se může vyplnit tvoje tajná tužba. ...
tvrdila že je to naprosto normální... - já však měl pochyby zda je to morální - vždyť mě tí...
Vykvetla růže v kameniTiše a skromněA že to neni pro mněNa tom se nic nezměníKamení se proměnil...
Adel Raven a Robert LaurencPřed pár týdny jsem se s Adel ještě neznal. Znal jsem jen básně, kter...
Konec létaPadá listíSmutek vznáší se nad krajemK zemi také láska padáKterá zimou roztajeAby na ...
Báseň o ženě chci napsatAby byla dokonaláVše, i neviditelné popsatO ženě, co již je světa znal...
Aralova smrt   Vytáčím číslo s velkou slzou v oku. Prsty se třesou, ruka nechce stát. Jak...
0