Povídka

Deník (VI)

předchozí část zde

 

„Tak už mi věříte?“ pronesla tiše paní Müllerová, která najednou stála přímo za mými zády. Ano, lekl jsem se a snažil to na sobě nadat znát. Do pokoje vstoupila velice potichoučku, kradmo jako duch. Dveře nevydaly jedinou hlásku. Udělalo se mi trochu na zvracení.

„P-p-pardon…“ vykoktal jsem ze sebe a rozpačitě vstal, „už budu muset jít… Nemám s sebou žádné vybavení. Je potřeba projít všechny její knížky… Prohledat pokoj… Optat se sousedů… Taky sesbírat otisky z parapetu.“ Lhal jsem, všechno to udělali už předchozí vyšetřovatelé. Nic nenašli.

„Myslím, že byste měl raději zůstat tady…“

Měla pravdu, venku se mezitím rozpoutalo hotové peklo. Pustili jsme si rádio, kde hlásili rychlost větru přes sto čtyřicet kilometrů v hodině – velice blízko orkánu. Spolu s vichrem se na ulice valily tuny a tuny sněhu. Veškerá doprava zkolabovala. Teplota stále klesala už pod mínus dvacet stupňů. Jít teď ven by se rovnalo sebevraždě.

Dal jsem si další kávu a zavolal do kanceláře, že už se dneska vzhledem k situaci nestihnu dostavit. Pochopitelně.

Popíjel jsem kafe a znovu a znovu pročítal Natáliin deník, až jsem těch pár stránek znal už téměř nazpaměť. Slova, která volila, styl, kterým psala, TO, co viděla – Přišlo mi, jako bych tam byl s ní. Jako bych byl jí. Ale co se stalo v ten osudný večer? Opravdu to byly jenom sny?

Stihl jsem ještě pročíst pár jejích knížek a prohledat dívčin pokoj. Opravdu nic jsem nenašel. A jestli tam někdy byla nějaká stopa, paní Müllerová už ji musela sklidit, když v pokoji po zesnulé uklízela.

Už se připozdívalo, bylo asi kolem sedmé večer, ale venku už dávno nastala noc. Vítr však stále nepolevoval a teploty pořád klesaly. Ulice teď už byly zcela neprůchodné. Paní Müllerová naštěstí byla té lásky, že mi dovolila přespat. Nabídla mi dívčin pokoj a manželovo staré pyžamo – vše jsem sice ochotně přijal, ale samozřejmě jsem šel spát jen ve svém spodním prádle a v pokoji jsem si ustlal na podlaze u nohou postele. Z pomyšlení, že bych spal v posteli, kde ležela mrtvá dívčina, ještě k tomu v šatech jejího mrtvého otce, se mi dělalo jaksi nevolno.

Zatáhl jsem závěs a ke spánku se uložil někdy kolem deváté, po tom, co jsme povečeřeli nějaké párky, co nám paní Müllerová ohřála.

O případu jsme ten den už nemluvili.

pokračování zde

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

martin novák

čas od času
si člověk řekne "?"
čas od času
o tom i napíše...

www.casodcasu.cz

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 3 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 3 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Byla jsem v práci. Pracuji v kanceláři, kde je pár kolegů a zároveň jsou to i mí přátelé. N...
U Hotche doma: Skládal jsem nově koupenou postýlku pro miminko. Já a moje žena Hayley jsme čekali ...
předchozí část zde   III. Hostimil Čajovna Hostimil ležela v zapadlé zatuchlé křivolak...
předchozí část zde … Dlouhou dobu mi nic z toho nedávalo absolutně pražádný smysl. Nesouhlasil...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
Před požárem:   V jedné učebně si studenti zapisovali novou látku z tabule, kterou jim vy...
předchozí část zde … Myslím, že tehdy jsem také začal mít problémy se spaním. Druhý den r...
Už půl roku jsem nebyl ve své původní práci. Jsem na placené dovolené, ale doma bych, jsem se zbl...
předchozí část zde   V. Příběh ne tak úplně obyčejného šílenství Náběh byl poma...
Když se schyluje k nejhoršímu, probouzím lidi z jejich snů. Jsou nás miliardy. Každý z nás má z...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
Když jsem byl mladý a rozhodoval se, jestli se stanu policajtem, ještě jsem ale nevěděl, že budu m...
Byl na cestě již druhý týden. Jako bakalář svobodných umění vypravil se tehdy za hranice vévods...
Všichni koukají na video nahrávku, kterou natočil student:   Gideon nás přiměl se dívat na...
předchozí část zde … Vzbudil jsem se na podlaze někdy kolem osmé ráno, celý rozbolavělý, se...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Podívala jsem se taky na Hotche, protože mi došlo, že Reid se na Hotche podíval, že ví, o koho jde...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
předchozí část zde   VI. Přijímat Následně se ale Jiří začal cítit poněkud podlome...
předchozí část zde   IV. Droga Jiří čekal, až se jej na To kultista konečně zeptá. ...
Byl na cestě již druhý týden. Jako bakalář svobodných umění vypravil se tehdy za hranice vévods...
Už půl roku jsem nebyl ve své původní práci. Jsem na placené dovolené, ale doma bych, jsem se zbl...
Všichni pohromadě u horké linky:   Poté, co jsme domluvili s Garcinou, která slíbila, že s...
předchozí část zde   IX. Probuzení Jako mrknutím oka, sotva se Jiří schoulil na ledovou...
Několik hodin v životě muže, který ztratil zdraví, naději a svou rodinu. Naději a zdraví mu slí...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
předchozí část zde … Dlouhou dobu mi nic z toho nedávalo absolutně pražádný smysl. Nesouhlasil...
Když jsem byl mladý a rozhodoval se, jestli se stanu policajtem, ještě jsem ale nevěděl, že budu m...
DENÍK Výpověď Viktora Wolframa o podivných událostech obklopujících případ zesnulé Natálie M...
předchozí část zde   VII. Vylučovat Pokoj potemněl. Skřek a nářky utichli. Utichl i sm...
předchozí část zde … Myslím, že tehdy jsem také začal mít problémy se spaním. Druhý den r...
0