Povídka

Deník (VIII)

předchozí část zde

Vzbudil jsem se na podlaze někdy kolem osmé ráno, celý rozbolavělý, se zaschlou pěnou na bradě. Za okny už lehce svítalo. Obloha se vyjasnila. Vítr ustál.

Celé to zjevení bylo pryč.

Rychle a nadlouho jsem zapomenul na realističnost toho, co se onen večer stalo. Jako bych se probudil z noční můry, ve které jste ale naprosto přesvědčeni, že je skutečná.

Ve spěchu jsem se oblékl, zběžně po sobě uklidil a vyrazil z bytu a z toho prokletého domu rovnou do kanceláře. Paní Müllerová ještě spala. Natáliin deník jsem ji nechal na stolku v kuchyni, společně s poděkováním a se vzkazem, že se brzy ozvu ohledně průběhu vyšetřování. Opět jsem lhal, neměl jsem tehdy žádné vodítko, žádnou stopu, nebo cokoli, co by nasvědčovalo tomu, že by Natálie byla zavražděna – Trpěla přeludy a strachem, který její slabé nemocné srdce zkrátka nedokázalo unést. Takové tehdy bylo moje přesvědčení. A v jistém slova smyslu je to stále pravda.

Tehdy jsem totiž ještě netušil, že i Strach může být vrahem.

V kanceláři už čekala dvojitá halda papírů k prošetření. Práce minimálně na deset hrnků kafe. Vzhledem ke včerejšímu orkánu se hodně rabovalo a spousta sousedovic stromů popadala na nesprávné pozemky. Všechno to šlo mimo mě. Stále jsem musel myslet jen na ten včerejšek, na nebohou paní Müllerovou, která čeká, až se její dceři dostane spravedlnosti, na nebouhou Natálku, která umřela, když viděla… Co? A viděla vůbec něco? Co jsem vlastně viděl já?

Přesunul jsem se do archivů, abych našel kopii výpisu z původního vyšetřování. Něco mi přeci muselo uniknout. Proč by mi to jinak tolik hlodalo mysl?

Hledání mi zabralo poměrně dlouhou dobu. Někdo musel spis špatně uložit, protože jsem jej nalezl až pod deset let starým datem, 2001. Na složce stálo: Natálie Müllerová – UZAVŘENO. Vzal jsem si zaprášené složky zpátky ke stolu a začal listovat dokumenty. Naštěstí i přes absenci důkazů si tehdejší vyšetřovatelé dali poměrně záležet a byli dosti důkladní. Kromě kompletního skenu jejího deníku zde byla i úplná matčina výpověď (o nic více vypovídající, než to málo, co mi včera sama řekla), rozbory testů otisků prstů i pitevny (vše negativní) a také několik fotek – fotek z místa činu toho dne, kdy Natálie byla nalezena mrtvá.

A u té jedné fotky se mi zastavil dech.

Celý pokoj tam vypadá naprosto stejně, jak si jej pamatuji: Špinavé parkety, holé šedé stěny s popraskanou omítkou, u stropu promáčené, polootevřené, nevybalené krabice, malý stolek s křivou stoličkou, na něm lampička a pár knížek o psychologii spolu s Kafkovými povídkami, zavřené okno s roztaženým závěsem, za ním jen neprůhledná šeď.

A uprostřed toho všeho jen jednoduchá postel. A na ní leží mrtvá Natálie, v pyžamu, na zádech, se zcela odkrytou pokrývkou a roztaženýma nohama. A ústa má napůl rozevřená, jakoby zkřivená do počínajícího výkřiku. Je mrtvá, zemřela ve spánku… Ale její oči!

Její oči jsou otevřené!

pokračování zde

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

martin novák

čas od času
si člověk řekne "?"
čas od času
o tom i napíše...

www.casodcasu.cz

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 3 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 3 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

U Hotche doma: Skládal jsem nově koupenou postýlku pro miminko. Já a moje žena Hayley jsme čekali ...
Když se schyluje k nejhoršímu, probouzím lidi z jejich snů. Jsou nás miliardy. Každý z nás má z...
Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu ...
Tohle nebylo ráno jako každé jiné. Sluneční paprsky pronikající skrze mezírky ve svěšených ž...
Podívala jsem se taky na Hotche, protože mi došlo, že Reid se na Hotche podíval, že ví, o koho jde...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
Za okny kavárny se na špinavý chodník snášela lehká popelavá sprška. Ticho. Venku se v chladné ...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
V kanceláři:   Bylo pondělí a všichni jsme byli v zasedačce a čekali na naší styční d...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
DENÍK Výpověď Viktora Wolframa o podivných událostech obklopujících případ zesnulé Natálie M...
předchozí část zde   VIII. Markétka Viktor, starší detektiv, kterému před chvílí sko...
předchozí část zde   IX. Probuzení Jako mrknutím oka, sotva se Jiří schoulil na ledovou...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Dovoluji si nabídnout malou ochutnávku z knihy povídek "Alláhovy děti", za chybky se omlou...
Když jsme dorazili na stanici šerifa, hned jsme se všichni sešli v místnosti, kterou pro nás šeri...
předchozí část zde … V noci jsem ale opět nemohl usnout. Mrazivá, tvrdá podlaha mě i přes si...
Za okny kavárny se na špinavý chodník snášela lehká popelavá sprška. Ticho. Venku se v chladné ...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
Když se schyluje k nejhoršímu, probouzím lidi z jejich snů. Jsou nás miliardy. Každý z nás má z...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
předchozí část zde … O půlnoci téhož dne jsem se ocitl na městském hřbitově kousek na záp...
Podívala jsem se taky na Hotche, protože mi došlo, že Reid se na Hotche podíval, že ví, o koho jde...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
V kanceláři:   Bylo pondělí a všichni jsme byli v zasedačce a čekali na naší styční d...
DENÍK Výpověď Viktora Wolframa o podivných událostech obklopujících případ zesnulé Natálie M...
předchozí část zde … Hned po této kapitole mi bylo jasné, proč její matka tolik trvá na tom,...
U Hotche doma: Skládal jsem nově koupenou postýlku pro miminko. Já a moje žena Hayley jsme čekali ...
RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...
0