Povídka

1. díl – Extrémní agresor – 6. kap.
Četba díla zabere cca 6 min.

Autor: JaneyT
Toto dílo je (6/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

Když jsme dorazili na stanici šerifa, hned jsme se všichni sešli v místnosti, kterou pro nás šerif Warden přichystal. Byla tam s námi i ta Elle, což jsem moc radost neměla. Ale nedala jsem nic najevo. Nevím proč, ale něco mi na ni prostě nesedělo. Hotch všem v místnosti řekl, co nám manžel Woodland řekl.

„Tak proto ty tajnosti.“ Pochopila to Teressa a pokývala hlavou, že už rozumí.

„Jen nechápu, že to tajila i v práci před kolegy a hlavně přáteli.“ Ozvala se Elle. Podívala jsem se na ni.

„Víte, jsou ženy, které chtějí dokázat, že vše zvládnout bez cizí pomoci. Takže se tam počítá nejen rodina, ale i přátelé či kolegové. A Heather Woodland vypadá jako žena, která má dobré nápady, ale vždy jí někdo s realizováním pomohl. Chtěla všem dokázat, že to zvládne sama. Nejen vymyslet, ale i zrealizovat.“ Poučila jsem ji. Řekla jsem to v klidu a normálně. Prostě na světě jsou nejen muži, ale i ženy, které toto nepochopí, dokud sami nezažijí. A já sama s tímto zkušenosti mám a občas ještě dodneška se s tím potýkám.

„Vlastní zkušenost?“ pronesla o něco jízlivě Elle, což mi dalo znamení, že mě chce vyprovokovat. Já na to nic neřekla, protože jsem se s ní nechtěla hádat před ostatními a taky a to bylo důležité, nic jí do toho nebylo.

„Garcina se ozvala, že prý vrah napsal a poslal do počítače Heather zprávu, abychom ho chytili.“ Ozval se Derek a řekl novinku, o které jsem nevěděla, stejně tak Hotch a Reid.

„Chce, abychom ho chytili. Chce s tím přestat, ale nedokáže to. Něco ho nutí v tom pokračovat. A bude, dokud ho nechytíme.“ Promluvil Gideon, který se díval na nástěnku s fotografiemi. Poté se párkrát prošel po místnosti a podíval se na nás. „Řekni jim, že můžeme.“ Řekl nám a zase začal chodit sem tam.

„Že můžeme? Reide, souhlasíš? Té ženě zbývá pár hodin života. Profil pachatele je neúplný a šéf je před nervovým zhroucením.“ Podivil se Derek a podíval se na nás všechny a poté se otočil na Reida. Musela jsem se pousmát. I když jsem nevěděla, co přesně Gideon zamýšlí, věděla jsem, že má plán. I když před nervovým zhroucením byl, takže jsem se o něho i bála. Nechtěla jsem Gideona ztratit. Gideon přejde k Derekovi a podívá se na něho.

„Radši říkej – Má nervy na pochodu.“ Opravil Gideon Dereka a stále se díval do jeho očí.

„Správně je – velká reaktivní deprese.“ Ozval se Reid a uvedl termín do správné podoby. Bylo to tak komické, že jsem si potichu odkašlala, abych jsem se nezačala naplno smát.

„Vím, Reide.“ Řekl Derek a také se díval do očí Gideona.

„Ty se normálně u toho bavíš.“ Zašeptala mi Teressa do ucha, ale když jsem se na ni podívala, na rtech se jí objevil úsměv. Což znamenalo, ano vím i já se bavím. Jenom jsem Teressu poplácala po rameni a usmívala se. Myslela jsem, že si tohoto nikdo nevšiml, ale jeden člověk ano a pousmál se nad tím.

„Tak jo. Elle, prosím vás svolejte všechny strážníky, policisty, detektivy i šerifa Wardena, že jsme připraveni vydat profil.“ Promluvil do ticha Hotch. Všichni jsme se na Hotche podívali. Elle se dala do pohybu. My se připravili, než jsme vyšli do místnosti, kde byli všichni policisté z okrsku.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 5         Část 7 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Každá nečestnost se nevyplácí ...
U Hotche doma: Skládal jsem nově koupenou postýlku pro miminko. Já a moje žena Hayley jsme čekali ...
předchozí část zde … Paní Müllerová mě přivítala v slzách. Vypadala hrozně, jak se asi d...
Náhle se vše roztřáslo. Dosud zahálčivě konejšivý poklid byl přerván zvolna se zesilujícími ...
1. Proč je král Moran znuděný? Král Moran přišel za mnou do hradního vězení v Temnovišti, kam...
V době pandemie jsem přišel, tak jako většina umělců o práci. Byl jsem zaměstnán, jako herec v ...
Už půl roku jsem nebyl ve své původní práci. Jsem na placené dovolené, ale doma bych, jsem se zbl...
Možná si na konci příběhu řeknete, že šlo jen o banální a zcela běžnou krizi středního věk...
Žili jsme u moře. Od vždycky. Miloval jsem zvuk vln, pěnu na březích při přílivu, racky krouží...
Další příběhy ze snů Nerozluční? Když pro mě obr Ínemak znovu přišel a odnesl mě do s...
Útěk do neznáma a co tomu předcházelo Sny který se mi zdály od té doby, co v nich byl Bojka byl...
Jsem černý svědomí tohohle města, jeho duše, kterou nikdy nemělo. Jsem fantom, personifikace jeho ...
Rodina bez dětí? Nepředstavitelné. Rodina bez dětí pro nás nebyla rodinou. Po dětech jsme toužil...
Jako každé ráno si prohlížel obrázek na vnitřní straně dveří své skříňky. Byla na něm jeh...
Pavlína a Jakub vstoupili do sálu plného lidí. Na tvářích přítomných bylo vidět neskrývané o...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, kter...
Náhle se vše roztřáslo. Dosud zahálčivě konejšivý poklid byl přerván zvolna se zesilujícími ...
předchozí část zde … Myslím, že tehdy jsem také začal mít problémy se spaním. Druhý den r...
Pan Dan se rozvaloval na útulném místě spolujezdce a ospale pozoroval, jak za okny monotónně ubíh...
Ztěžka vydechl. Tohle se mu děje pořád. Vždycky se něco musí podělat, Dave Parnell prostě nemě...
  Hned se jí zalíbil. Stál na pódiu a hrál rytmickou skladbu na kytaru vedle svého kolegy, kt...
Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...
V dalším příběhu ze snů jsem byla znovu v tom domě,ale tentokrát jsem nikoho nevyděsila,procház...
Až tehdy se to stalo. Nepamatuji se už, kolik mi mohlo být. Určitě jsem ještě nechodil do školy....
Tajemství útesu Po oslavě u krále Morana na lodi mi bylo dlouho špatně. Ve snech jsem viděla Moran...
Stín nad Alexem ,,Nechci se s tebou nikdy rozloučit!" vzlykala jsem Alexovi na rameni. Alex mě je...
Před požárem:   V jedné učebně si studenti zapisovali novou látku z tabule, kterou jim vy...
Pavlína a Jakub vstoupili do sálu plného lidí. Na tvářích přítomných bylo vidět neskrývané o...
Vodní hladina   Pohled na vodní hladinu přehrady, která se klidně prostírá od břehu ke...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
0