Povídka

1. díl – Extrémní agresor – 7. kap.
Četba díla zabere cca 7 min.

Autor: JaneyT
Toto dílo je (7/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

Z pohledu Teressy:

 

Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a Elle. Jane a Hotch zůstali v kanceláři v pohotovosti. Bylo mi to divné, protože Jane většinou na zátah jde automaticky, stejně jako Hotch. Ale rozkaz je rozkaz, takže nastala změna a jsem tu já a ne Jane s Hotchem. Seděla jsem v autě společně s Derekem a Reidem. Derek za volantem a Reid vzadu.

„Co říkáte na tu Elle?“ zeptal se nás Derek. Podívala jsem se na Reida a pak na Dereka.

„Neznám ji, ale bude dobrá.“ Pokrčila jsem rameny. Nemohla jsem říci, že jí v lásce nemám, protože jsem si všimla, jak nevraživě se dívá na Jane. A kdo je nepřítel Jane, je nepřítelem i mým.

„Není špatná.“ Byla Reidova odpověď. Poté jsme seděli mlčky v autě a čekali na pokyn, kdy můžeme zasáhnout.

 

Z pohledu Elle:

 

Seděla jsem v autě s agentem Gideonem. Čekali jsme, kdy započne zátah na našeho podezřelého. Byla tu jednotka, do které jsem chtěla patřit, ale neměla jsem odvahu si tam podat žádost.

„Nechtěla jste někdy dělat něco jiného než tuto práci?“ zeptal se mě Gideon. Bylo to znenadání, že mě na chvilku překvapil.

„Chtěla. Vždycky jsem chtěla do vaší skupiny, ale nikdy jsem si nepodala žádost.“ Řekla jsem nakonec pravdu.

„Byla byste pro nás přínosem.“ Poznamenal a podíval se na mě. Nemohla jsem uvěřit svým uším. On mě chtěl do týmu.

„Budu o tom uvažovat.“ Přikývla jsem a usmála jsem se. Volba byla jasná. Do toho týmu se dostat, i když jsem věděla, že z nějakými členy neshody mít budu, ale bylo mi to jedno. Práce byla důležitější než kolegové.

„Tak můžeme?“ zeptal se po chvíli Gideon a já přikývla. „Do akce!“ zvolal do vysílačky. Všichni jsme si vystoupili z auta a potichu se zbraněmi v ruce a ochrannou vestou obklíčili dům, kde se měl vyskytovat náš podezřelý. Plán byl takový, že vstoupím do domu a potichu vše vysvětlím a všichni vstoupíme dovnitř. Šlo se na akci.

 

Zaklepala jsem na dveře, ale nějakou dobu se nic nedělo, i když jsme věděli, že v domě je živo. Ale po chvíli nám otevřela stará paní, která za sebou vozila kyslíkovou bombu.

„Dobrý den, jsem Greenway, od policie, kde je Richard Slessman? A potichu, aby se nikomu nic nestalo.“ Zašeptala jsem rychle a doufala, že stará paní mě uslyší. Slyšela, protože mlčky ukázala na horní patro a ustoupila stranou.

„Druhé dveře vlevo.“ Ještě zašeptala a celé komando jsme šli nahoru za naším podezřelým.

 

Z pohledu Teressy:

 

Když panoval nahoře chaos, tak jsem zůstala u té staré ženy, abych jsem dohlídla, že se jí nic nestane. Byla bílá v obličeji, ale naštěstí záchranka byla v pohotovosti, kdyby nastaly komplikace.

„Vy jste matka Richarda?“ zeptala jsem se jí, když jsme seděli u jídelního stolu a ta stará paní popíjela čaj a bylo vidět, že je jí líp.

„Ne, babička. Jeho matka zemřela při požáru, když mu bylo třináct. Od té doby se o něho starám.“ Uvedla stará paní vše na správnou míru. Přikývla jsem hlavou, že rozumím. „Už od mala s ním byli problémy. Po smrti jeho matky se z něho pomalu stal žhář.“ Řekla a roztřesenou rukou si setřela stékající slzy. Bylo mi ji líto. Věděla jsem, že i ze žhářů se může se stát sériový vrah. Jako tomu bylo u Davida Berkowitze, který založil nespočet ohňů, než se z něho stal sériový vrah. Z počátku zapaloval stará neobydlená obydlí, ale po čase přešel k zapalování domů a chat, kde žili lidé. Jeho počet obětí je přes tisíc. Reid by věděl, kolik přesně. A právě pomalu z jejího vnuka se stal sériový vrah. Poté jejího vnuka odvedla jednotka S.W.A.T. v želízkách. Odváželi ho na policejní stanici, kde ho měl vyslechnout Hotch s Jane. My měli prohledat dům. Práci jsem nechala na ostatních, a dokud se neměl kdo o paní Slessmanovou postarat, byla jsem u ní.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 6         Část 8 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
Pavlína a Jakub vstoupili do sálu plného lidí. Na tvářích přítomných bylo vidět neskrývané o...
Náhle mě cosi drclo do lokte. Paže se svezla z opěrky a tělo, které tak přišlo o oporu, se nachý...
Už půl roku jsem nebyl ve své původní práci. Jsem na placené dovolené, ale doma bych, jsem se zbl...
"Tati, tati! Já chci k tobě!" kňučí z dálky nepřeslechnutelný hlásek. Kdo by odolal...
  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
Dítě se dalo do pláče. Dítě. Ještě nemluvně. O to pronikavější ten křik byl. Již pár okam...
Dědictví, které se předává z generace na generaci
*V příběhu jsou vloženy obrázky vodních oblud,tak ať se jich někdo moc nevyděsí:-D Nový zajat...
Jsem černý svědomí tohohle města, jeho duše, kterou nikdy nemělo. Jsem fantom, personifikace jeho ...
Stín to nevzdává Další příběh začíná podobně jako ten minulý – já a ten ve stínu v podk...
světkuška
Byl prosinec, sníh se sypal za oknem jako roztržená peřina. Do Vánoc chybělo jen několik málo dn...
Podívala jsem se taky na Hotche, protože mi došlo, že Reid se na Hotche podíval, že ví, o koho jde...
Obří přivítání... Když jsem vcházela do Temnoviště,přišel mě přivítat sám obr Ínemak!Ob...
Nikdy jsem si vpravdě nevšiml, v jak velkém domě žiji. Avšak díky těm několika důležitým věc...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

V ulici Palm Beach:   V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna b...
Jsem černý svědomí tohohle města, jeho duše, kterou nikdy nemělo. Jsem fantom, personifikace jeho ...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
Lord Petr byl velmi rozrušen. Nervózně pobíhal ložnicí a při své obhajobě neustále rozpažoval:...
“Tak už je tady zase. No jen se koukni.” “Je to ona. Všiml sis? V poslední době už chodí s...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
6. 2024 Ahoj, jestli si tohle čtete, tak už jsem asi mrtvej. Hm, blbý no, ale vezmu to pěkně...
předchozí část zde … Myslím, že tehdy jsem také začal mít problémy se spaním. Druhý den r...
Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...
U Jane doma (z pohledu Jane):   Seděla jsem na gauči, v ruce jsem držela hrnek s kávou a zí...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Spojeni stínem minulosti Další sny mě znovu a znovu vracely do minulosti toho domu. Ani na chvíli ...
Útěk do neznáma a co tomu předcházelo Sny který se mi zdály od té doby, co v nich byl Bojka byl...
DENÍK Výpověď Viktora Wolframa o podivných událostech obklopujících případ zesnulé Natálie M...
0