Z pohledu Dereka:
Zátah proběhl v pořádku. Nikomu se nic nestalo a ani ke střelbě nedošlo. Richard Slessman byl zrovna na počítači, když jsme ho přepadli. Jenže než jsme stačili zjistit, na co se na počítači díval, tak to vypnul. Když ho jednotka S.W.A.T. odváděla nic neřekl, jenom se usmíval. Bylo mi z něho zle. Ale horší bylo, že jeho počítač byl za heslovaný a my urychleně potřebovali znát dané heslo. Jenže od Richarda to heslo nezískáme a nám ubýval čas. A co bylo horší? Rozluštit toto heslo byla moje a Reidova práce. Jenže ani Reid si nevěděl rady. Vzal jsem telefon a zavolal pomoc.
„Dovolali jste se Penelope Garcii, nejvyššího génia v úřadu FBI.“ Ozval se dívčí hlas na konci drátu. Měl jsem odposlech, takže Reid kdo v místnosti byl se mnou, vše slyšel.
„Hej, to je Morgan. Potřebuju, aby si mi ukázala kouzlo. Mám tu program s názvem Deadbolt Defense. Jde o dívku, které zbývá málo času na to, aby byla zachráněna. Co o tom víš?“ zeptal jsem se hned Garcii, protože jsem věděl, že spolu s ní na něco přijdu.
„Tak to máš problém. Deadbolt je software, který je odolný proti heslům. Abyste získali heslo, budete se muset dostat do hlavy toho chlapa.“ Řekla Garcina, což mě moc nepotěšila, ale věděl jsem, že kdyby mohla, hned by mi poradila a pomohla, ale ona profilovač jako já nebyla.
„Myslel jsem, že volám do ústředí nejvyššího génia.“ Trošku jsem si přesto s Garciny utahovat musel.
„No, následně jsi byl přepojen do ústředí těch zlých.“ Odpověděla mi na to pohotově a v jejím hlase znělo, že jí to mrzí, ale nemůže nijak pomoci. Poděkoval jsem a hovor ukončil. Podíval jsem se po tom pokoji. Reid zrovna s někým mluvil. Tak jsem trochu poslouchal.
„Nevíš, proč mě vždycky představuje jako doktora Reida?“ zeptal se Reid. Došlo mi, že volá s Hotchem a ptá se na Gideona, protože Gideon byl první, který začal Reida představovat jako doktora a my se toho chytli. Až na toho našeho mladého génia, jsme věděli, proč tomu tak je. A proto jsem věděl, že Hotch mu odpoví: „Protože vypadáš jako dítě. A chce ostatní ujistit, že tě mají respektovat.“ Musel jsem se nad tím pousmát. Ale poté jsem si lehl na postel Richarda Slessmana a začal přemýšlet.
„Dobře, jsem Richard Slessman. Kam bych, jsem si uložil to heslo?“ zeptal jsem se nahlas, jak nás to Gideon vždycky učil. Jak jsem tam tak ležel, všiml jsem si hromadu CD. Vzal jsem CD do ruky a prohlížel si je. Jedno CD bylo často poslouchané než ostatní. Podíval jsem se na Reida. „Dobře, jsem nespavec, který poslouchá před spaním Metallicu. Která píseň bude ke mně promlouvat nejvíce?“ zeptal jsem se a čekal, co na to řekne Reid.
„Enter Sandman.“ Byla jeho odpověď. A nakonec jsme to dali dohromady. Heslo bylo z číselné kombinace, rok kdy tato skladba vyšla a ještě číslo, na jakém místě tato skladba je na seznamu poslechu. A díky tomu jsme viděli mladou ženu Heather, jak je vězněna někde v temné místnosti a je spoutaná v kleci.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★☆☆
Zvolený motiv policejního zátahu a následného profilování je velmi nosný a skvěle zapadá do žánru kriminálky. Líbí se mi, jak jsi do děje zakomponoval/a dedukci ohledně hesla k počítači, což působí chytře a ukazuje, že nad zápletkou přemýšlíš. Pro příště by bylo fajn zkusit přidat nějaký nečekaný zvrat, který by klasickou policejní rutinu trochu ozvláštnil a dodal textu větší originalitu.
Atmosféra – ★★★☆☆
Dokážeš velmi dobře zachytit dynamiku mezi postavami, zejména přátelské pošťuchování mezi Morganem a Garciou působí přirozeně a hezky uvolňuje napětí. Scéna se starou babičkou zase dodává příběhu potřebný emocionální rozměr a lidskost. Atmosféru bohužel trochu narušuje neustálé viditelné střídání pohledů (POV), které čtenáře vytrhává z plynulého prožívání děje – zkus příště přechody udělat plynulejší nebo se držet jen jedné postavy.
Provedení – ★★★☆☆
Text je velmi čtivý, má svižné tempo a dialogy posouvají děj přirozeně kupředu, což je tvá velká přednost. Je však potřeba zapracovat na stylistice, vyvarovat se opakování slov a občasným gramatickým chybám (např. ‘abych jsem’, ‘z nějakými’ nebo ‘za heslovaný’). Také si dej pozor na správné psaní přímé řeči, ale nenech se tím odradit, protože tvůj vypravěčský talent a schopnost vést příběh jsou mnohem důležitější.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi příjemnou a napínavou ukázku, která potěší každého fanouška kriminálního žánru. Máš skvělý cit pro dialogy a dokážeš postavy udržet uvěřitelné, což je pro psaní obrovským plusem. Pokud zapracuješ na plynulejších přechodech mezi scénami a trochu si pohlídáš pravopis, tvé texty se posunou na úplně novou úroveň. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký potenciál!