Povídka

Temné přátelství
Četba díla zabere cca 16 min.

Autor: Astra

Další příběhy ze snů

Nerozluční?

Když pro mě obr Ínemak znovu přišel a odnesl mě do své temné věže, cítila jsem obavy. Asi to moc fajn nedopadne? Obr na mě pokýval, zeptal se:,,Tak jak jsi se rozhodla? Omluvíš se mi a zůstaneš tu dál se mnou, nebo budeš pořád tak zatvrzelá a raději chceš znovu do černé propasti?“

Přemýšlela jsem, jak bych to nejlíp měla říct:

,,Ínemaku, ty víš moc dobře,jak to tu s tebou špatně snáším, myslím, že naše přátelství je moc nerovný,to musíš uznat a proto bude lepší pro nás pro oba, když se v klidu rozejdeme a ty si najdi k sobě někoho lepšího,kdo bude naplňovat tvoje představy o pravém přátelství, když já to nedokážu a dál už ani nic dokazovat nechci! Neomluvím se a ty udělej,co myslíš,že je nejlepší pro tebe…“

,,Tak dost!“

Přerušil mě obr a chytl mě pod krk a vyzvedl k sobě do výšky!Zavrčel na mě z blízka:

,,Nejlepší pro mě by bylo tě hned tady na místě roztrhat, aby si už nikdy nikdo ke mně nedovolil to,co ty! Ale když už jsem ztratil s tebou tolik svého času a trpělivosti, tak to jen tak nevzdám!Žádný rozchod, na to zapomeň!Do propasti tě hodím,proto,že nejsi hodna tu se mnou dál být bez omluvy a bez přijetí své viny za to,že se nechováš ke mně a k Ohynovi tak,jak to od tebe vyžaduju!Řekl jsem ti,že jsme nerozluční,ale asi nevíš,co to znamená!“

Pustil mě z výšky na zem a pokýval:,,Když propast, tak teda propast!“

Vyzvedl mě do náruče a objevil se mnou se u mostu,který vede k bráně zapomnění, prošel se mnou přes rozžhavený most,všude kouř a za branou zapomnění,pára,mlha a hustý černý chuchvalce,který připomínaly vatu lítaly všude kolem!Obr se mnou v náručí znovu přišel k černé propast a řekl mi:

,, Tohle si pamatuj!Nepodstupuješ to pro mě,ale pro sebe!“

Tak mě zas hodil dolů a já se řítila znovu černou propastí do neznáma!

Znovu v podkroví

Dopadla jsem do černé břečky se které se vyvalily na mě černočerný saze a když jsem se od tam dostala ven,nestačila jsem se divit!Tohle mě tak trochu překvapilo!Vůbec nevím,jak je tohle možný,ale objevila jsem se zase v tom domě,v podkroví a tak z ničeho nic s prostoru přímo před toho,který si nejmíň ze všech přál,abych tu znovu byla!

,,Rogas”už zas!

Jeho šok s mého objevení se před ním byl mnohem větší, než ten minule! Možná i proto,že jsem byla celá začerněná s té propasti a hned si nebyl jistý,co se vlastně stalo!

Vykřikl proto zděšením a zhroutil se přede mě na zem! Když na mě hleděl a začal mě poznávat,pak byla vidět tak trochu úleva,že nejsem nikdo s pekla a nepřišel si pro něho žádný pekelník,ale jenom já! Držel si obě ruce na místě, kde bývá srdce a pak na mě zafuněl,oddechově řekl,,ses zbláznila né?“

Vstal a oprašoval se,protože ze mě lítali saze a začernila jsem všechno kolem! Pak mě hrubě chytl a odvedl do koupelny v podkroví, hodil mě i v šatech do vany a pustil vodu, vlezl si tam za mnou a začal mě drhnout, pak i sebe, z vlasů mi to moc nešlo, tak mi několikrát po sobě myl a oplachoval vlasy, až jsem se bála, že mi všechny vlasy slezou a já zůstanu plešatá, byla to docela náročná chvíle,ale dopadlo to dobře,Rogas ze mě tu černotu řádně vydrhl a pak mě šel v osušce hodit na postel,poručil:,,Ty se od sud nehneš,jasný?“

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

2 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Dj Twix
Host
Dj Twix
5 měsíců před

Takhle popsat své sny bych nikdy nedokázal. S příběhu kolikrát až mrazí v zádech, ale krásně napsané až si kolikrát myslím, že jsem součástí příběhu, nebo stojím kouskem opodál a sleduji celý děj. Krásná práce,jen tak dál

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
  Mám malé řeznictví na obchodní ulici. Nahoře nad námi se tyčí mrakodrapy. Jedni mají bi...
  Měl zmapované všechny zastávky metra. Dokonale věděl, které jsou v jakou dobu nejrušněj...
Setkání s Ohynem Když jsem dorazila ke břehu Černého jezera v Temnovišti,vystoupila jsem z ...
"Tati, tati! Já chci k tobě!" kňučí z dálky nepřeslechnutelný hlásek. Kdo by odolal...
Three heart-shaped candles with textured designs basking in soft sunlight on a minimalist surface.
Kapitola 1: Přátelé z domu prokletých duší Po té,co mě obr Ínemak s Temnoviště hodil do čern...
5.5. 1829 Nevěděla jsem, že to bude tak náročný. Dřív to takhle nebylo. Dřív bylo všechno j...
          Podzimní motiv Ten onen darmošlap začal slídit hned, když m...
Bojka, můj zachránce „Už nechci nikdy zůstat sama v téhle prokleté věži!“... ...Křičela j...
  A nakonec se tak i stalo. Kromě těch několika málo minut jsem si pak už nikdy nepomyslel, ...
6. 2024 Ahoj, jestli si tohle čtete, tak už jsem asi mrtvej. Hm, blbý no, ale vezmu to pěkně...
Jsme rodina Hodačová. Já se jmenuji Sandra Hodačová a je mi dvacet pět let. Měřím sto sedmdesát...
V zajetí obra Jak to bylo dál s obrem Ínemakem Obr mě ve věži víc hlídal a snažil se zabránit ...
V době pandemie jsem přišel, tak jako většina umělců o práci. Byl jsem zaměstnán, jako herec v ...
Tajemství útesu Po oslavě u krále Morana na lodi mi bylo dlouho špatně. Ve snech jsem viděla Moran...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
Byl pátek a bylo okolo osmé hodiny ranní. Okolo desáté měl přijet Michalův bratr Patrik s rodino...
Noční můry útočí... Byla jsem zpátky v tom domě. Kde žijí moji dávní přátelé. Možná už ...
předchozí část zde   VI. Přijímat Následně se ale Jiří začal cítit poněkud podlome...
Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...
Dítě se dalo do pláče. Dítě. Ještě nemluvně. O to pronikavější ten křik byl. Již pár okam...
Ten pocit, vidieť ho ruka v ruke s ňou. Ten pocit stáť tam a tváriť sa, že mi je to jedno. ...
"Tati, tati! Já chci k tobě!" kňučí z dálky nepřeslechnutelný hlásek. Kdo by odolal...
Do střešního okna v podkroví začal svítit měsíc,blíží se úplněk,ta záře osvítila celý po...
Jemný vánek rozechvíval cípy jejích blankytných vílích křidélek. Dudlinka měla naspěch, letě...
předchozí část zde   V. Příběh ne tak úplně obyčejného šílenství Náběh byl poma...
aneb o komunikaci ...
1. Obr Ínemak s Normanem nekončí Nevím, proč jsem si vlastně myslela, že po tom všem, co se stal...
V době pandemie jsem přišel, tak jako většina umělců o práci. Byl jsem zaměstnán, jako herec v ...
Moranova královna Lucinda u obra v Temnovišti vážně onemocněla a doposud se s nemoci nevzpamatovala...
0