Strašný sen a probuzení u Děsmana ve skrýši
Zdál se mi moc děsivý sen! Objevil se tam jakoby přízrak obra v černým plášti, chytl mě do náruče a odnesl zpátky do podkroví! Bylo to ještě jako v minulosti, ve staré době toho domu, v tom podkroví na mě někdo strašný promlouval, chtěl po mě, abych šla a zabila úplně všechny v tom domě! Když to neudělám, tak zabije on mě! Bylo to tak děsivý, že jsem se s toho snu probudila hrůzou, ale ne doma! Mnula jsem si oči a byla jsem tam dole, ve skrýši u Děsmana! On na mě chraplavě promluvil:
„Konečně se ráčila probudit! Překvapila mě, že je zpět! Že by jí Temnouš zase hodil do černé propasti? Co pak mu zase provedla? Hm?“
Šklebil se na mě zblízka a vyzvídal, jak to, že tu zase straším v tom domě? Tak jsem mu začala povídat, co všechno se mi přihodilo, co jsem prožila s Obrem, jak změnil Ohyna, i to, co mi obr řekl, že jsme nerozluční!
Děsman mi na to řekl: „Chtěla se přátelit s obrem, tak si tu nestěžovala, snad si nemyslela, že se k vůli ní změní, já jí před obrem varoval! Nerozluční, toto nedopadne dobře, ale těší mě, jak obra štve a taky, jak to obr s ní nezvládá!“
Chytl mi levou ruku a cosi mi pošeptal do dlaně, když jsem se zeptala, proč to udělal? Tak odpověděl: „Je to pro ochranu! Asi tuší, proč je tu zpátky?“
„Netuším!“Řekla jsem a chtěla, aby mi to prozradil, jestli to ví?
Děsman se zašklebil, řekl: „Možná by měla za pánem domu, něco s ním má ještě nevyřešeno a taky s tím, v tom podkroví! Jak že mu to říkají?“
„Rogas!“Řekla jsem a pak dodala: „Myslela jsem, že už to máme vyřešený, nechce mě tu nikdo z nich už ani vidět a když tu už není Alex, tak bych tu taky raději nebyla, z Nikem přeci na vyřešení nic nemám a Rogas? Nevím, co s ním? Ale asi mě baví ho děsit!“
To Děsmana rozesmálo, smál se tak, až s něho úplně prášilo, řekl pak: „Ale ten dědek by si zasloužil taky trochu zděšení! Sedí tam věčně v té jeho pracovně za stolem z hlavou v dlaních a vypadá tak depresivně, až mi to vadí!“
Tak jsem se zeptala: „Jak to víš, když jsi tu celý čas v téhle skrýši?“
Děsman na to: „To je tajemství, který nikomu neprozradím a zmizela už! Unavila mě a potřebuji odpočívat!“
Tak jsem se probudila už doma, to byly zase podivný sny! Jako s hororu, že jo?
Nápad – ★★★★☆
Koncept snového světa s vracejícími se postavami a vlastní vnitřní logikou je velmi originální a připomíná temnější verzi Alenky v říši divů. Zápletka s propastí a následným zjevením na oslavě ve starých svatebních šatech má skvělý dramatický náboj. Je vidět, že máš obrovskou fantazii a nebojíš se ji naplno využít.
Atmosféra – ★★★★☆
Text výborně zachycuje chaotickou a nepředvídatelnou povahu snů, kde se plynule střídá temná fantasy s až komickými situacemi. Scéna se stínem a oblékáním zapomenutých svatebních šatů má krásně mrazivou, gotickou náladu. Emoce postav, zejména Rogasovo zoufalství a tvá snová zvědavost, jsou velmi uvěřitelné a čtenáře snadno vtáhnou.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má velmi svižné tempo a čte se jedním dechem, dialogy působí přirozeně a posouvají děj kupředu. Stylistiku však trochu sráží nadužívání vykřičníků na koncích téměř všech vět, což text zbytečně ‘překřikuje’ a ubírá na údernosti skutečně vypjatým momentům. Dej si také pozor na pravopis, zejména na častou záměnu předložek ‘s’ a ‘z’ (např. ‘z propasti’, nikoliv ‘s propasti’), ale nenech se tím odradit, tvůj vypravěčský hlas je silný a obsah čtenáře strhne.
Celkové hodnocení:
Tvé vyprávění má neuvěřitelné kouzlo a obrovskou dávku fantazie, která čtenáře baví od první do poslední stránky. Snová logika příběhu funguje skvěle a postavy mají jasně dané charaktery, což u amatérských textů nebývá samozřejmostí. Pokud zapracuješ na zklidnění interpunkce a doladíš základní gramatiku, tvé texty poskočí o obrovský kus kupředu. Pokračuj ve psaní, máš v sobě přirozený talent a tvé světy stojí za prozkoumání!